Přestože na toto setkání světových vůdců nebyla kladena velká očekávání, těžko si lze představit, jak by jeho výsledek mohl být větším zklamáním. Před jeho konáním kladl generální tajemník OSN António Guterres důraz na to, aby zástupci jednotlivých zemí přijeli do New Yorku s konkrétními závazky a řešeními a ne pouze s prázdnými řečmi. Přesto se zvýšením svých dosavadních závazků nepřišla téměř žádná z vyspělých zemí. To nám ukazuje, jak bude obtížné dosáhnout cílů stanovených Pařížskou dohodou.
V pondělí 23. září se v New Yorku sešli vůdcové mnoha světových zemí včetně České Republiky, kterou zastupoval Andrej Babiš. Dopolední program zahájily proslovy mladých aktivistů, včetně Grety Thunbergové. Pak již začaly projevy zástupců jednotlivých zemí, kdy od každého projevu byl očekáván nějaký konkrétní závazek či řešení.
Premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardenová odstartovala konferenci pozitivně: přednesla sdružení 15 států, které již vytvořily konkrétní plány na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Většinu z nich tvořily malé ostrovní státy v Tichomoří, do této skupiny se ale zařadil i Nový Zéland, Dánsko, Nizozemí, Švýcarsko, Norsko a Švédsko. Ardenová pak vyzvala ostatní státy, aby učinily totéž.
Indický premiér Narendra Modi, který hovořil poté, ovšem přednesl mnoho slov o náročnosti ochrany klimatu a nutnosti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, ovšem nezmínil se ani slovem o odstavování uhelných dolů a elektráren - Indie je jedna z mála zemí, kde se stále staví nové uhelné elektrárny. Dalšími zeměmi, které v budoucnu plánují stavět a rozšiřovat své uhelné elektrárny jsou Čína a Turecko - zástupci obou zemí se o nich také ani slovem nezmínili.
Zástupce Evropské Unie také nepřinesl žádný nový závazek - EU podle něj plánuje dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, avšak konkrétní plány zatím nemá. Zde je nutné připomenout červnové setkání Evropské komise, kdy byl tento závazek navržen, avšak byl zamítnut premiéry Polska, Maďarska, Estonska a České Republiky. Andrej Babiš, který tehdy hlasoval proti klimatickému závazku EU byl sice nyní na klimatickém summitu přítomen, avšak pouze jako posluchač - Česká Republika nepřišla s žádným návrhem ani závazkem.
Angela Merkelová na summitu přednesla závazek Německa dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, Zuzana Čaputová učinila totéž za Slovensko. Finský prezident Sauli Niinistö dokonce slíbil, že Finsko dosáhne klimatické neutrality do roku 2033, hlavně díky zalesňování. Tím zařadil Finsko do světové špičky co se týká klimatických závazků.
Tam bohužel dobré zprávy končí. Žádný ze zástupců největších znečišťovatelů nepřinesl žádné zvýšení svých závazků. Zástupci Číny, Indonésie, Francie, Ruska či Turecka přišli pouze s výzvami ke snižování světových emisí, avšak bez konkrétních řešení pro svou zemi; maximálně potvrdili své (již teď nedostatečné) závazky plynoucí z Pařížské dohody. Recep Tayyip Erdoğan dokonce za Turecko odmítl plnit Pařížskou dohodu, pokud mu vyspělé státy nezačnou poskytovat finanční pomoc, tak jak to dělají v případě chudých nevyspělých států. Zástupci mnoha dalších zemí, zejména USA a Brazílie, nebyli přítomni vůbec.
António Guterres summit uzavřel s tím, že před sebou máme ještě "dlouhou cestu". Ačkoliv ze summitu vyplynuly i pozitivní zprávy (závazky některých zemí, zejména Finska, či zvýšení objemu financí, které budou vyspělé země přispívat rozvíjejícím se zemím), většina řečí světových vůdců nakonec byly jen prázdnými projevy. Nejvíce o tom svědčí fakt, že jediný proslov, který si z této konference lidé zapamatovali, bylo dopolední vystoupení Grety Thunbergové.
Vstup do diskuze