Myšlence, že ochránci klimatu jsou současně i ekologové, nahrává fakt, že velké české ekologické organizace jako je Greenpeace nebo Hnutí Duha mají na programu obojí – jak ochranu přírody, tak ochranu klimatu. Mnoho lidí se také snaží chránit klima i přírodu současně – přesto existuje mnoho ochránců klimatu, pro které je ochrana přírody vedlejší, a stejně tak existuje mnoho ekologů, kteří se nesnaží chránit klima.
Důvod je ten, že ochrana klimatu jako taková je v první řadě motivována snahou ochránit lidstvo a nikoliv přírodu.
Závislost lidstva na klimatu
Lidská společnost se začala rychle rozvíjet v období od zhruba 10 000 let př. n. l. To totiž právě skončila doba ledová a nastalo v historii poměrně neobvyklé období stálého teplého klimatu, které vytrvalo až dodnes. To umožnilo lidstvu se usadit na vhodných místech a přesunout se od lovu k zemědělství. Společnost, jak ji známe dnes, máme právě díky stálému klimatu a rozvinutému zemědělství – bez něj by zdaleka nebylo možné uživit současnou lidskou populaci.
Zemědělství a lesnictví jsou proto odvětví nejvíce ohrožená změnou klimatu. V oblastech, kde se tisíce let tradičně pěstovaly některé plodiny, najednou tyto plodiny nepůjde pěstovat. Rozvinuté zemědělství v západním světě se díky technologiím možná dokáže změně přizpůsobit – to ale neplatí pro rozvíjející se země, které nemají stejné možnosti.
Kromě nedostatku jídla také lidem v některých oblastech hrozí kvůli změně klimatu nedostatek vody. Některé oblasti v okolí rovníku, mj. určité oblasti blízkého Východu, se také stanou neobyvatelné kvůli příliš vysokým teplotám. Celkově změna klimatu podle prohlášení vědců přinese lidstvu utrpení, které se bude zvyšovat s tím, jak daleko oteplení zajde.
Příroda a klima
Na přírodu změna klimatu působí samozřejmě také; příroda má ale lepší schopnost se změně klimatu přizpůsobit než lidstvo. V současnosti je pro přírodu mnohem větší hrozba lidská činnost jako deforestace, průmyslové zemědělství či urbanizace – kvůli těmto činnostem hrozí vyhynutí 25 % druhů rostlin a zvířat (mimo hmyzu) a 10 % druhů hmyzu. I změna klimatu však může nakonec způsobit masové vymírání v závislosti na tom, jak velké oteplení nakonec lidstvo způsobí. Vědci odhadují, že oteplení o 2 °C způsobí vyhynutí zhruba 5 % druhů; v případě oteplení o 4,3 °C (což nám hrozí ještě v tomto století v případě nedodržení Pařížské dohody) vymře až 16 % druhů.
V současnosti se tedy kovaní ochránci přírody soustředí hlavně na zmírnění přímých lidských vlivů na ekosystémy i třeba za cenu zhoršení změny klimatu, zatímco kovaní ochránci klimatu se snaží změnu klimatu zastavit i třeba za cenu dalšího poškození přírody. Mnoho lidí se však hlásí k oběma myšlenkám (ochraně lidstva i přírody) současně, a takoví potom musí najít vhodný kompromis jak co nejméně ublížit přírodě i lidstvu – často diskutovaná je například stavba solárních elektráren či těžba lithia na baterie.
Tyto diskuze také často polarizují ekologická hnutí zevnitř – najít řešení, která uspokojí všechny je totiž velmi obtížné a často i nemožné. Pro zastavení změny klimatu a ochranu přírody by však bylo nejlepší, kdyby ochránci přírody i ochránci klimatu táhli za jeden provaz – a proto je důležité společná řešení hledat.
Více od CZECHSIGHT o změně klimatu:
- Co víme o změně klimatu: Důkazy lidského vlivu
- Dopady změny klimatu jsou u nás viditelné už v současnosti: Teplo, sucho, ale i kůrovec
- Jak dosáhnout uhlíkové neutrality? Vědci ze Standfordu představili možné řešení
Úvodní obrázek: Li-An Lim, Unsplash
Vstup do diskuze