Barva v přírodě zprostředkovává četné interakce mezi druhy i v rámci jednoho druhu. Antropogenní dopady již dlouho významně ovlivňovaly evoluci barev divokých zvířat. Nedostatečně prozkoumanou oblastí je komerční sklizeň. U zvířat může lovení nebo chytání vyvíjet silný selekční tlak na různé vlastnosti, někdy je tento tlak dokonce větší než přírodní výběr nebo jiné činnosti lidí.

Na přirozené populace rostlin, které jsou hojně používány lidmi, je pravděpodobně vyvíjen také silný tlak ze sklizně, navzdory tomu se potenciálu evolučních změn, vyvolaných člověkem, dostalo překvapivě malé pozornosti. V této studii vědci ukazují, že zbarvení listů byliny Fritillaria delavayi, používané v tradiční čínské medicíně, se mezi populacemi liší. Jejich listy se nejvíce shodují s barvou prostředí.

Na fotografiích A a B vidíme běžné zbarvení rostliny Fritillaria delavayi v populacích, které nejsou vystaveny stresu sběru. Na fotografii C a D vidíme rostliny stejného druhu, jako na předchozích dvou fotografiích, oproti předchozích jsou ovšem z populací, které jsou vystaveny silnému stresu sběru. Jak lze vidět, rostlina C je téměř neviditelná na hnědém podkladu, rostlina D barvou naprosto splývá se šedým podkladem. (Rostliny na fotografiích C a D se nechází uprostřed snímku.) Zdroj: https://doi.org/10.1016/j.cub.2020.10.078

Stupeň shody barvy s pozadím koreluje s odhady sklizňového tlaku, rostliny silně sklízených populací jsou kryptičtější (adaptované na skrývání se). Při experimentu účastníkům výzkumu někdy trvalo, než rostliny vůbec našli.

Tyto výsledky poukazují na to, že lidé skutečně mají vliv na vývoj kamufláže v populacích tohoto druhu byliny prostřednictvím komerčního sklízení a neočekávaným a dramatickým způsobem mění fenotyp (soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků) divokých rostlin.


Citovaná studie: https://doi.org/10.1016/j.cub.2020.10.078
Autor titulní fotografie: Yang Niu