Již od samého začátku coworkingu v Česku se jednotliví hráči na trhu předháněli, kdo otevře centrum s největší kapacitou. Ve snaze vytvořit co největší úspory z rozsahu se však řada firem dostala do pasti. Na jedné straně na ně zaútočil úpadek kulturního elementu, kdy velká masa lidí začala nevyhnutelně anonymizovat jednotlivé členy a oslabovat dříve přátelské komunity. Na straně druhé se projevila realita života s covidem, která jednoduše snižuje apetit uživatelů se scházet ve větším počtu.
Na scéně se tak začínají objevovat menší prostory s plánem vybudovat širokou síť kompaktních coworkingových center, kde se snáze udržuje rodinná atmosféra a plánují akce na míru skutečným uživatelům. "Chtěli jsme vytvořit místo, kam budou lidé chodit rádi, kde budou produktivní a hlavně kde budou stále potkávat své známé. Větší koncentrace lidí nedělá skoro nikomu dobře, u nás se člověk cítí jako doma v obýváku," říká Marie Buzková, spoluzakladatelka coworku Foch.








Community management v malém
Velké akce mají své plusy, ale nikdy nelze trefit téma na míru všem uživatelům. Menší centra mohou snadno operovat s preferencemi svých zákazníků, a tím pádem vše připravovat maximálně na míru. Lze tedy snáze stylizovat jedno centrum na míru developerům a další například na míru architektům, kteří oceňují diametrálně odlišné typy akcí.
Prostředí na míru profesi
Obdobné přizpůsobení se stává trendem i v tradičních společnostech, které se své tvůrčí týmy snaží poslat do nekorporátního prostředí, aby z nich následně získávali "out-of-box" pohled na věc. Sdílení informací v rodinných coworkingových centrech probíhá přirozeně a není k němu potřeba složitých informačních systémů nebo seznamovacích večírků.
Zdroj: Redakční článek CZECHSIGHT
Zdroj titulního obrázku: myHQ Workspaces, Unsplash


Patrik Malios
Technologický nadšenec, zakladatel a šéfredaktor CZECHSIGHT.CZ, entuziastický startupista a pískomil.
sledovat :
Vstup do diskuze