Nový koronavirus hýbe celým světem. Ohroženy jsou všechny státy Evropy. Mnozí experti se ptají, kdy dosáhne svého vrcholu. A vrátí se? Těmito otázkami se zabývá řada epidemiologů po celém světě.

Čína a další asijské státy by mohly být za svým vrcholem. I přesto můžeme sledovat mírný denní nárůst v počtu pozitivních případů. Právě proto se mají vědci na pozoru. Za smutný vzor kladou epidemii španělské chřipky, která si vyžádala minimálně 50 milionů obětí. Ta zasáhla celý svět mezi roky 1918 a 1920 ve třech vlnách. Epidemiologický průběh poté popsali William Kermack a Anderson McKendrick ve své teorii.

Dvojice matematiků objevila, že epidemie nekončí, kvůli napadení zranitelných hostitelů. Končí až ve chvíli, kdy je dosaženo maximálního prahu kolektivní imunity, který je proti dané epidemii třeba. Výška prahu závisí na nakažlivosti nemoci. Je to jednoduché. Čím víc je nemoc nakažlivá, tím větší imunizaci potřebujeme k zastavení jejího šíření.

"U Covid-19 bychom potřebovali imunizaci mezi 50 a 66 % a pak bychom mohli předpokládat, že nás další vlna nezasáhne," řekl epidemiolog, Antoine Flahault, z Geneva University's Institute of Global Health.

Díky všem vládním opatřením řady států a dalším faktorům se nakažlivost nemoci snižuje, proto se předpokládá, že bude potřeba celková nižší kolektivní imunita. Sám Flauhault říká, že ve chvíli, kdy nakažená osoba nakazí v průměru méně než jednoho dalšího člověka, pandemie skončí.

Ale co bude dál? To si zatím ani nejlepší epidemiologové nedovedou s jistotou tvrdit. Přiklání se k možnosti navrácení onemocnění během několika měsíců či let. Stále se nabízí otázka sezónního chování nemoci, jak tvrdí i Francois Bricaire, vedoucí infekčního oddělení nemocnice Pitie Salpetriere v Paříži. Poslední koronavirová epidemie SARS, skončila vymizením onemocnění bez jakéhokoli návratu. Doufejme, že se tak stane i v případě SARS-CoV-2.

Zdroj: ScienceAlert, https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)30521-3/fulltext
Foto: cml-foundation