Koronavirus umí proniknout až do mozku a infikovat neurony, tvrdí nové studie

Není to tak dávno, kdy se začalo spekulovat o možném dopadu COVID-19 na náš nervový systém. Předběžné výsledky výzkumu ukazují, že neurologické problémy, jakými jsou poruchy paměti, pozornosti a kognitivní deficit, postihují nejen ty s těžkým průběhem nemoci, ale i ty, kteří měli mírný průběh, plně se vyléčili a nepociťují již žádné jiné běžné příznaky. Vzhledem k případným dlouhodobým důsledkům se proto vědci snaží co nejlépe porozumět, jak koronavirus náš centrální nervový systém ovlivňuje.

Skupina vědců z americké University of Washington ve své práci, publikované v prosinci minulého roku v časopise Nature Neuroscience, ukázala, že tzv. spike protein, charakteristická povrchová molekula viru SARS-CoV-2, je schopný procházet do mozku hematoencefalickou bariérou. Ta tvoří důležité rozhraní mezi cévním systémem a mozkovými buňkami. Díky ní dokáže naše tělo regulovat, které látky do mozku mohou volně projít a které nikoliv a zároveň náš mozek chrání před napadením patogeny. Výsledky zmíněné studie naznačily, že když touto bariérou může projít samotný spike protein, dokáže to pravděpodobně i celý virus.

Toto podezření ve své studii nedávno potvrdili vědci z Yale University. Výzkum provedli na třech různých modelech. Pomocí lidských mozkových organoidů, miniaturních uměle pěstovaných orgánů, ukázali, že virus dokáže infikovat neurony v těchto modelových orgánech a replikovat se v nich. Zjistili, že se do neuronů koronavirus dostává přes buněčné receptory ACE2, stejně, jako je tomu u plicních buněk. Po zablokování tohoto receptoru byla pozorována výrazně snížená schopnost koronaviru neurony infikovat.

Dále vědci sledovali schopnost koronaviru infikovat nervový systém na modelu transgenních myší. Nakonec provedli pitvu mozků tří pacientů, kteří byli hospitalizováni s těžkým průběhem COVID-19 na jednotce intenzivní péče a onemocnění nakonec podlehli. Autoři byli schopni detekovat virový spike protein a oblasti, které byly virem napadeny, vykazovaly známky proběhlých miniaturních ischemických událostí. Jak tvrdí autoři studie, je možné, že invaze koronaviru v mozku narušuje krevní zásobení neuronů, které se tak stávají náchylnější k cévním mozkovým příhodám a k další virové infekci.

Ačkoliv tyto práce ukazují zajímavé vědecké poznatky, je třeba provést další studie, které by působení koronaviru v mozku ještě více objasnily. Stále nevíme, jakou přesně cestou virus do mozku doputuje, ani to, zda a případně z jakého důvodu jsou někteří jedinci na tento typ infekce náchylnější. Bezpochyby se však jedná o další důležitý krok k poznání, jak vůbec toto nové onemocnění v našem těle probíhá.

Originální studie: https://doi.org/10.1084/jem.20202135;

https://doi.org/10.1101/2020.10.20.20215863;

https://doi.org/10.1038/s41593-020-00771-8;

Zdroje: Neuroscience News; Science Daily

Zdroj titulní fotografie: Anna Shvets, Pexels