Nebývalý rozmach obchodu v 15. a 16. století vedl k vlně migrace z venkova do měst, kde ale v dosavadním systému řemesel nebyla pro davy příchozích práce. I když městská společnost v novověku celkově bohatla, sociální situace většiny obyvatel se zhoršovala, protože populace rostla ještě rychleji, což vedlo k častým chudinským bouřím.
V dubnu 1529 povstala lyonská chudina a přepadávala bankéře, které považovala za viníky rostoucích cen chleba. Vyděšeni lyonští radní sáhli ve snaze zajistit ve své obci sociální smír k nečekanému kroku. Vznikl úřad takzvané Všeobecné almužny (Aumône générale), která měla rozdělovat městské peníze mezi vdovy, sirotky a nemohoucí, čímž v Evropě vznikl první veřejný sociální systém.
Činnost Všeobecné almužny měla být původně dočasná a spočívat v rozdávání chleba chudým. Každoročně však magistrát její činnost obnovoval, až se roku 1531 stala stálou institucí. Pod vlivem humanistických idejí si město vytklo za cíl vymýtit hlad uvnitř svých hradeb. Almužna převzala správu městských špitálů a pořádala sbírky.
Jeden ze správců almužen, Étienn Turguet, dostal v polovině století nápad, jak dát nekvalifikovaným chudým práci – s finanční podporou Všeobecné almužny rozběhl experimentální dílnu pro žebráky. Protože se nejednalo o kvalifikované řemeslníky, musel proces výroby hedvábí rozdělit na jednotlivé výrobní operace, čímž jako první racionalizoval výrobu moderním továrním způsobem. Jednotlivé etapy výroby přidělil skupinkám dělníků, kterými byly často nemajetné vdovy.
Pracovníci, na rozdíl od běžné řemeslnické dílny, už nemuseli znát celý výrobní postup a získávat léta různé zkušenosti. Tak se zrodila první manufaktura v Evropě – její princip byl natolik úspěšný, že se během pár desetiletý rozšířil po celé západní Evropě a sám Turquet se stal výhradním dodavatelem látek pro dvůr krále Františka I., neboť dokázal nabízet nejlevnější a nejkvalitnější hedvábí v Evropě, navíc vyráběné v nepředstavitelném objemu a rychlosti.
Zdroj: Natalie Zemon Davis, „Poor Relief, Humanism, and Heresy“ in Society and Culture in Early Modern France, s. 17-64.
Zdroj ilustrace: Wikipedia Commons.


Tomáš Konečný
Historik s ambicí popularizovat dějiny vědy a ukazovat proměny mentalit. Jinak též pracovník Národního technického muzea, doktorand Filozofické fakulty UK a pesimista.
sledovat :
Vstup do diskuze