Krev vyléčených z COVID-19 může zachraňovat životy, hlásí americké nemocnice

Nemocnice v New Yorku se chystá využívat krev pacientů, kteří se zotavili z onemocnění COVID-19, jakožto možný zdroj protilátek. Vědci, kteří za touto iniciativou stojí, hodlají skrze tento přístup pomoci americkému ohnisku a zabránit podobnému osudu, který potkal Itálii.

Řeč je o krevní plazmě, frakci krve, která u lidí, kteří se z COVID-19 úspěšně uzdravili, obsahuje cenné protilátky. Jaká je hlavní výhoda takzvané rekonvalescentní plazmy? Například to, je že na rozdíl od léků a vakcín, které jsou vyvíjeny měsíce i roky, dostupná okamžitě. Krevní infuze je zároveň bezpečná a dostupná v každé zemi, kde došlo alespoň k jednomu případu zotavení z nemoci.

Jedním z propagátorů této léčby je Arturo Casadevall, imunolog na Johns Hopkins University v Baltimoru, který se ji v klinické praxi snaží prosadit již od konce ledna. Metoda je označována jako "pasivní protilátková terapie", neboť jde o externí dodávání protilátek a nikoli vytváření vlastní imunity, jako je tomu u očkování.

Nejde však o žádnou žhavou novinku - poprvé byla tato léčba použita již v roce 1918 při pandemii viry chřipky H1N1. Více než 1 700 pacientů tehdy obdrželo krevní sérum od přeživších. Těžko ovšem vyvozovat závěry ze studií, které nedosahují dnešních standardů vědeckých prací. Úspěch zaznamenala terapie během epidemie nemoci SARS v letech 2002-2003, kdy se při pokusech s podáním rekonvalescentního séra hongkongským pacientům zjistilo, že takto léčení lidé měli během dvou týdnů výrazně vyšší šanci na propuštění z nemocnice. "Krev přeživších" byla rovněž úspěšně testována v nejméně dvou ohniskách viru ebola v Africe.

Zelenou využívání rekonvalescentní plazmy dal 23. března guvernér New Yorku, Andrew Cuomo. Jeho stát zaznamenal do uvedeného data 25 000 nakažených a 210 úmrtí. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) rovněž oznámil, že tuto metodu léčby zprostředkuje přednostně pro pacienty s těžkým průběhem nemoci. Již tento týden by tento plán spuštěn v newyorských nemocnicích Mount Sinai a Albert Einstein College of Medicine.

Po aplikaci u závažně nemocných pacientů američtí vědci doufají, že by tento přístup mohl být stejně úspěšně použit jako preventivní opatření u lidí, kteří jsou COVID-19 dennodenně vystaveni - lékařům, zdravotním sestrám a dalším pracovníkům, kteří v boji s pandemií zastávají esenciální role a čelí viru v první linii.

Zdroj: Scientific American, zdroj titulní fotografie: appledesign, iStock