Žádné výškové budovy vrhající stíny, žádné clonící stromy tyčící se do nebe. Letiště představují ideální lokaci pro umístění solárních panelů. Tento fakt je znám již dlouho, jeho potenciálem se ale nyní detailněji zabývali vědci z australské RMIT University, kteří porovnali elektřinu vyrobenou solárními panely na rezidenčních domech ve městě Bendigo v jižní Austrálii s výpočty možné produkce solární energie v rámci 21 australských státních letišť. Jejich výzkum přinesl obdivuhodné výsledky.

Nevhodné konstrukce, kterými jsou oblé střechy některých hangárů či kupole některých letištních budov, byly z projektu vyřazeny. Použitelná střešní plocha vybraných letišť byla poté vyčíslena na 2,61 kilometrů čtverečních a pro každé z letišť byl určen optimální úhel náklonu solárních panelů pro jejich maximální účinek. Většina z lokalit by produkci energie ve městě Bendigo mnohonásobě překonala, ale i taková místa, která se ukázala být jako méně vhodná, by pro zelenou energii znamenala velký přínos.

Podle studie by na vypočítané ploše mohla být za pomoci širokých solárních panelů vyrobena elektřina k napájení až 136 tisíc domácností. Letištní panely by byly schopny vyprodukovat desetkrát více elektřiny než celkových 17 tisíc panelů rezidenčních domů. Solární panely by přitom neměly letištnímu provozu nijak překážet. Moderní solární systémy světlo spíše pohlcují, takže není třeba obávat se oslepujících odrazů.

„Nemůžeme se spoléhat na to, že nás malé rezidenční solární panely dostanou k nulovému emisnímu hospodářství, ale instalace velkých panelů na místech, jako jsou letiště, by nás k tomu hodně přiblížila,“ tvrdí výzkumnice projektu Dr. Chayn Sun. Ta doufá, že výzkum ukázal význam centralizovaných střešních solárních systémů v oblasti obnovitelné energie a jejich potenciál k razantnímu snížení emisí skleníkových plynů.

V Austrálii čelící energetické krizi je každoročně spalováno na 63 kilotun uhlí. Přestože začlenění letištních ploch do energetické politiky by mohlo znamenat významný krok k budoucnosti bez uhlíkových emisí, nejsou tyto lokality ani zdaleka plně využívány. S množstvím slunečního záření, které kontinent protinožců získává, by přitom podle vědců mělo z instalace správného typu solárních panelů každé letiště význačný prospěch.

Podle studie publikované v časopise The Journal of Building Engineering se nejedná pouze o letiště, kterých je v Austrálii podstatněji větší množství. Vedle těch patřících federální vládě se zde nachází dalších více než 150 v soukromém vlastnictví. O použití solárních panelů lze v budoucnu hovořit i v případě dalších rozměrných budov, ať už komerčních či nejrůznějších skladů a distribučních center.

Originální publikace: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2352710221002485?via%3Dihub

Zdroj: SciTechDaily

Úvodní fotografie: Tomas Williams, Unsplash