Podle posledních výzkumů to vypadá, že lidé začali využívat koně k cestování asi před 5000 lety, což je o tisíc let dříve než se původně myslelo. Objev, který je popsán ve studii zveřejněné v časopise Science Advances, vychází z kosterní analýzy lidských ostatků nalezených ve východní Evropě.
Dosud vědci sestavili jen kusou časovou osu toho, jak lidé koně využívali. Zdá se, že kolem roku 3500 př. n. l. už lidé koně dojili, což je komplikovaný proces, který svědčí o krotkosti zvířat. Nedávná genetická analýza však předpokládá, že linie moderních domácích koní vznikla až kolem roku 2000 př. n. l. To je přibližně ve stejné době, kdy se začínají objevovat kola vozů a umělecká vyobrazení jízdy na koni. Obojí naznačuje využití, které by vyžadovalo plně domestikovaná zvířata.
Podle některých genetických analýz by mohli být koně domestikováni ještě mnohem dříve. Brazilští vědci předpokládají, že k použití koní k zemědělské práci došlo patrně již 6000 let př. n. l. Svou roli opět hraje východní Evropa a oblasti Ukrajiny a Kazachstánu. Vědcům se povedlo tuto hypotézu prokázat studiem mitochondriální genetické informace současných domestikovaných koní, kteří sloužili především k tažné práci. Pomocí počítačových modelů pak určili, že nejzazším předkem domestikovaných koní jsou divocí koně žijící až 160 000 př. n. l., k jejichž domestikaci došlo o více než 150 000 let později.
Nová studie řeší problém tím, že se zaměřuje na lidské kostry. Mnohé z pozůstatků, které zkoumá, patří lidem z kmene Jamnaja, kteří jsou archeology dlouho spojováni s chovem koní a kteří se mezi lety 3000 a 2500 př. n. l. rozšířili po velké části Eurasie.
"Lidé Jamnaja jsou výjimeční," říká spoluautor studie Volker Heyd, archeolog z Helsinské univerzity. Podotýká, že vliv této skupiny v celé Evropě přetrvává dodnes, například v indoevropských jazycích, kterými se mluví na celém kontinentu.
Heyd a početná skupina jeho kolegů se vydali na průzkum jamnajských kurganů neboli pohřebních mohyl ve východní Evropě. Stavby a předměty v nich uložené jsou jedinými zbývajícími stopami jamnajské kultury. Zásadní pak byla kostra třicetiletého muže.
"Kosti jsou živou tkání živých tvorů. Z kostí lze vyčíst životní historii."
Ta ohromila antropologa Martina Trautmanna, jednoho z autorů studie. Na jeho kostře objevil známý vzor stop spojený s častou jízdou na koni. Tzv. syndrom jezdce vzniká při adaptaci kostí na biomechanickou zátěž způsobenou opakovanými pohyby. "Kosti jsou živou tkání živých tvorů," říká Trautmann. "Z kostí lze vyčíst životní historii."
Syndrom jezdce zahrnuje změny na stehenních kostech, pánvi a dolní části páteře. Trautmann tyto změny pozoroval u nesčetných koster z mnohem pozdějších časových období. "Jízda na koni představuje velmi specifický vzorec biomechanické zátěže," říká. "Namáháte svalové skupiny způsobem, který při každodenní lokomoci obvykle nepoužíváte."
Víte, že první GIF vytvořil již v roce 1878 Eadweard Muybridge? Ne? Tak teď už to víte! Jednalo se o serii fotek jezdce na koni poskládaných do krátkého němého filmu. Nám dnes spíš připomínajícího klasický GIF.
Trautmann zpočátku váhal, zda znaky spojit s jízdou na koni, ale brzy našel podobné vzory na dalších kostrách ze stejné doby. Celkově nová práce uvádí pět jamnajských koster vykazujících alespoň čtyři ze šesti takových znaků z celkového počtu 217 koster zahrnutých do kurganského průzkumu.
Ne všechny kostry se však dochovaly natolik dobře, aby vědci mohli vyhodnotit všechny složky jezdeckého syndromu, což vede k určitým mezerám v jejich hodnocení. "Je to fascinující práce. Naprosto se mi líbí," říká Birgit Bühlerová, archeoložka z Vídeňské univerzity, která se na novém výzkumu nepodílela. "Ale byla bych opatrná kvůli těmto chybějícím kritériím."
A protože se výzkum zaměřuje výhradně na lidské pozůstatky, ne všichni jsou přesvědčeni, že analýza ukazuje, že lidé jezdili právě na koních, a to navzdory dlouholetému akademickému spojování Jamnaje s koňmi. "Tyto patologie mohou zcela jistě souviset s přepravou zvířat, ale nevidím zde žádný skutečný důkaz, který by je skutečně spojoval s koňmi," říká William Taylor, archeolog z Coloradské univerzity v Boulderu. Stopy syndromu jezdce na koni by mohla zanechat i jízda na jiných zvířatech, což potvrzuje i sám Trautmann. A zároveň doufá, že se jim tyto pochybnosti povede vbudoucnu vyvrátit.
Zdroje:
https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.ade2451
https://www.scientificamerican.com/article/humans-started-riding-horses-5-000-years-ago-new-evidence-suggests/
https://www.smithsonianmag.com/smithsonian-institution/how-19th-century-photographer-first-gif-galloping-horse-180970990/
https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.ade2451
Úvodní foto: Fotografie byla vytvořena pomocí programu DALL.E
Více z antropologie na CZECHSIGHT:
Petr Kašík
Petr Kašík
Vstup do diskuze