Výzkum mechanismů, které by pomohly s regenerací srdeční tkáně po infarktu myokardu, je nesmírně žádaný. Kardiovaskulární choroby jsou již léta jednou z nejčastějších příčin smrti po celém světě. Nový výzkum ukazuje, že zásadní úlohu plní imunitní odpověď a lymfatický systém, a to hlavně pomocí makrofágů.
Makrofágy jsou imunitní buňky, které jsou schopné fagocytózy. Jednoduše řečeno požírají pozůstatky mrtvých buněk a bakterie. Jsou první odpovědí při infarktu, během kterého produkují protein VEGFC. „Makrofágy, které se při infarktu ženou za odstraněním poškozených buněk produkcí VEGFC spouští formaci nových lymfatických cév,“ říká patolog Edward Thorp z Northwestern University.
Jejich funkce je v tomto případě dvojí. Některé produkují VEGFC a některé spouští prozánětlivou odpověď, která může srdci ještě více ublížit. Pro správné opravení tkáně je nutné umírající buňky odstranit. Tomuto procesu se říká efferocytóza a makrofágy jsou jedním z hlavních efektorů. Vědeckému týmu se ve studii na myších povedlo přesně popsat, jak makrofágy produkující VEGFC fungují.
V dalším výzkumu je hlavním cílem zjistit, jak jejich odpověď zesílit na úkor prozánětlivých makrofágů a regeneraci srdce urychlit. Cílem je zvýšit hladinu produkovaného VEGFC ať už uměle anebo navodit její vyšší expresi přímo u makrofágů. „Snažíme se co nejdetailněji porozumět, jak se srdce chová při infarktu a následném selhání. A to hlavně proto abychom předešli fatálním následkům a při případném problému reagovat co nejrychleji,“ dodává Guillermo Oliver z Northwestern University.
Zdroj: https://www.jci.org/articles/view/140685(i. f. 14,8)
Foto: Robina Weermeijer, Unsplash
Více z výzkumu srdce na CZECHSIGHT:
Petr Kašík
Martina Csomová
Vstup do diskuze