Ve spolupráci mnoha institucí, včetně českých, proběhl experiment, který významně posunul znalosti o povrchu Marsu. Vědci zjistili, že domnělé lávové proudy na jeho povrchu mohou být proudy marsovského bahna.
Experiment byl proveden na Geofyzikálním ústavu Akademie věd ČR. Ve vakuové komoře nasimulovali vědci podmínky panující na Marsu a nechali v nich téct bahno. Tvar výsledného proudu byl velice podobný těm, které se nacházejí na Marsu a bývaly dříve připodobňovány k proudům lávovým. Není proto vyloučeno, že voda může pod povrchem Marsu téct i v dnešní době.
V roce 2017 indičtí vědci pomocí počítačových simulací zjistili, že Mars mohl mít v minulosti prstenec. Z nich se pak mohl vytvořit Deimos (Hrůza), menší z obou marsovských měsíců. Vzhledem k tomu, že se Deimos přibližuje rychlostí 2 metry za 100 let k povrchu Marsu, je pravděpodobné, že se vlivem slapových sil začne rozpadat a Mars tak získá opět svůj prstenec zpátky. Je možné, že se jedná o cyklický proces a Deimos vzniká a zaniká u této planety opakovaně (hypotéza cyklického měsíce).
A co současný a budoucí výzkum Marsu? Spousta konceptů, pokračování současných misí (InSight s „krtkem“, ExoMars, ExoLance atd.). Snad se také brzy dočkáme letu s lidskou posádku, který by posunul výzkum tohoto tělesa o pár mílových kroků dopředu.
Zdroj úvodního obrázku: Nicolas Lobos
Jan Geist
Narozen v Děčíně, studující v Praze paleontologii. Hraji na kytaru a krom pár písniček a básniček jsem nikdy nic pořádně nepsal, ač je plánů hodně. Nesnáším pseudoplatany a SUVčka.
sledovat :
Vstup do diskuze