Žena prochází v průběhu těhotenství a těsně po něm proměnou, která se netýká jen tělesných proporcí, ale také strukturálních změn v mozku. Ty vedou, jak jistě každá matka potvrdí (včetně čerstvé zkušenosti autorky tohoto článku), k upření veškeré pozornosti a paměťové kapacity k novorozenému jedinci a jeho potřebám. Je to logické – lidská mláďata jsou po porodu oproti jiným savcům extrémně bezbranná a nedovyvinutá a vyžadují maximální péči. Té může matka dosáhnout pouze v případě, že se bude na svého potomka maximálně soustředit, aby mu mohla co nejdříve porozumět a tyto jeho potřeby efektivně obstarávat.
Změny v nervové tkáni jsou vyvolané především hormononální bouří, jež je nastartována již v těhotenství, a jsou zásadní pro adaptaci na mateřství a udržení mateřské péče po nezbytně dlouhou dobu. Zasaženy jsou především ty oblasti mozku, které jsou zodpovědné za vnímání odměny – to vede u matek k blaženému pocitu poté, co dokáží uspokojit potřeby svého miminka a motivuje je v tomto chování vytrvat. Další oblasti mozku zapojené v nastavení ženy na novou životní roli, jsou ty, které zabezpečují správné porozumnění potřebám jiného jedince – v tomto případě pomáhají správně interpretovat potřeby miminka. Celé přeměny se účastní také oblasti zodpovídající za paměť.
Skupina vědců ze Španělska se již dříve zaměřila na to, jak se tyto změny odrážejí v anatomii jednotlivých částí mozku, které se účastní výše popsaných neuronálních procesů. K výzkumu byly použíté snímky mozku žen z magnetické rezonance. Jako kontrolní skupina sloužily bezdětné ženy. Ve své předchozí studii, která vyšla v časopisu Nature Neuroscience se španělští výzkumníci zaměřovali na změny objemu šedé kůry mozkové a jejích částí u žen do dvou let po porodu. Tato doba byla zvolena proto, že se společně s těhotenstvím jedná o prvních 1000 dní života, což se považuje za zásadní období, ve kterém dochází k nastavení (doufejme) optimálního vývoje dítěte, jež vyžaduje maximální nasazení matky (nebo jiné primární pečující osoby). Ve svém zkoumání došli k závěru, že změny, které se nastartují ke konci těhotenství jsou v anatomii mozku detekovatelné ještě dva roky po porodu.
Pokud za těmito změnami stojí opravdu onen zmíněný koncept ,,prvních 1000 dní“ měl by se mozek s přibývajícím časem vrátit do původní podoby. Výzkum tak na vybraných ženách pokračoval dále a výsledky, které byly sesbírány šest let od porodu těch stejných žen, prezentovali španělští vědci v nové publikaci otištěné v časopise Brain Sciences. Aby se odfiltroval vliv věku, respektive stárnutí na změny v mozkové struktuře, použily se pro porovnání vždy stejné bezdětné ženy.
Z výzkumu vyplývá poměrně nelichotivý fakt, tedy že celkový objem šedé kůry mozkové se u žen-matek již v průběhu těhotenství zmenší, po porodu sice dojde k jeho drobnému nárustu, ten ale nedosahuje původních hodnot a na této hladině již zůstane i šest let po porodu. Ke zmenšení, konkrétně většinou zeštíhlení vrstvy šedé kůry, dochází i ve většině sledovaných částí této mozkové struktury. Data dále ukazují, že i po šesti letech od sebe lze jednoznačně odlišit bezdětnou ženu a matku ve všech sledovaných mozkových oblastech. Jediná část mozku, která se již po dvou letech téměř vrátila na svou původní velikost a na té setrvala i po šesti letech byl hipokampus – část mozku zodpovědná za paměť.
Přesto, že výzkum trpí klasickým nešvarem dlouhodobých studií – dochází postupně ke zmenšování testovaného vzorku – v našem případě především z důvodu dalších těhotenství v obou skupinách zkoumaných žen – působí výsledky díky kvalitní statistické analýze přesvědčivě. Unikátnost výzkumu potom spočívá především v jeho délce – doposud nebyla provedena žádná studie u žen tolik let od porodu.
Za hlavní sdělení své práce vědci považují skutečnost, že změny, které jsou v nervové tkáni vyvolané během těhotenství přetrvávají u žen dlouhodobě a jsou pravděpodobně nevratné. Tyto výsledky podporují například dvě nedávné studie, kde byly zkoumány starší osoby obou pohlaví a podle mozkové anatomie bylo možné odlišit, zda zkoumaná osoba byla rodičem či nikoliv. Z jiné studie, provedené na potkanech, vyplynul tentokrát pozitivní fakt, že jednou z mateřstvím (nikoliv pouze těhotenstvím) pozměněných oblastí je pracovní paměť, která slouží primárně k lepšímu procesování každodenní péče o dítě, nicméně takto vylepšená paměť může být využívána ženou i nadále.
Je tedy čím dál jasnější, že výchova dětí je doprovázena nejenom poměrně razantní změnou životního stylu, ale i naší neuronální sítě, která se těmto překotným změnám přizpůsobuje. Dalším obdobím, ve kterém byly pozorovány podobně dramatické proměny mozkové struktury pod vlivem hormonálního koktejlu, je období puberty. Podobné výzkumy nám tak dokazují, jak je náš mozek ohromně plastický a umí se komplexně přizpůsobovat změnám v našem životě.
Úvodní obrázek: Zach Lucero,unsplash.com
Publikace:
Brain Research (impact faktor 3,11)
Nature Neuroscience (impact faktor 28,7)
Více o těhotenství na Czechsight:
Michal Kraus
Vendula Lužná
Kristina Hakenová
Vstup do diskuze