Před zhruba 4 miliardami let prožívala Sluneční soustava období, známé jako Pozdní velké bombardování. Během této doby, která trvala zhruba 4,1 a 3,8 miliardami let, docházelo k masivnímu ostřelování planet asteroidy a jinými vesmírnými tělesy. Po této "palbě" zůstala Země velmi horká a její povrch se roztavil. Mezitím Slunce bičovalo soustavu prudkým slunečním větrem. Za takových drsných podmínkách je skutečně podivné, že si Země dokázala uchovat svou atmosféru, která umožnila pozdější vznik života.
Nový výzkum však přichází s tvrzením, že úlomky Země, které vytvořily Měsíc se pro zachování atmosféry staly zcela klíčovými. Výsledky ukazují, že magnetické pole Měsíce mohlo Zemi před tvrdým slunečním náporem ochránit. "Zdá se, že Měsíc představoval pro Zemi jakousi ochrannou bariéru proti slunečnímu větru, díky čemuž si naše planeta udržela atmosféru," říká fyzik Jim Green z NASA a hlavní autor studie, publikované v časopise Science Advanced.
Doposud jsme nepředpokládali, že by Měsíc kdy tak velké magnetické pole měl. O tom, že kdysi nějaké měl přinesli svědectví vzorky ze šedesátých a sedmdesátých let, které vykazovaly známky magnetismu. Před 2,5 až 1 miliardami let se však jeho železné jádro ochladilo natolik, že ztuhlo. Roli hraje i tehdejší vzdálenost vůči Zemi, která byla od Měsíce daleko jen 130 000 kilometrů - to je zhruba třetina jeho současné vzdálenosti, tedy 384 400 kilometrů. V té době se planeta Země také výrazně rychleji otáčela kolem své osy a den tak trval pouhých 5 hodin.
Green a jeho tým se proto rozhodli nasimulovat, jak dřívější magnetické pole Měsíce interagovalo se Zemí. Pro tento účel navrhli počítačový model. Zjistili, že magnetické pole obou těles bylo spojeno prostřednictvím pólů. Toto "kombinované" pole tak mohlo Zemi chránit před silným slunečním větrem. Je pozoruhodné, že v té době mohlo dojít i k částečné výměně atmosféry. Nedávné objevy ukázaly, že Měsíc před 4 až 3,5 miliardami let vlastní atmosféru měl. Dusík, nalezený v lunárním regolitu, však vědce zmátl, neboť sem musel být dodán "zvenčí". Simulace, kterou Greenův tým vytvořil, naznačuje, že si obě tělesa mohly v této době vyměňovat atmosferické plyny, což by přítomnost dusíku na Měsíci vysvětlovalo.
Originální publikace: https://advances.sciencemag.org/content/6/42/eabc0865
Zdroj: ScienceAlert, zdroj titulní fotografie: Malith d Karunatarhne, Unsplash
Vstup do diskuze