Snahy o uchovávání druhů se projektují například skrze semenné "banky", jako je například známé Špicberské globální úložiště semen (Svalbard Global Seed Vault), o které jsme již dříve psali. Toto arktické úložiště je domovem pro téměř milion vzorků důležitých zemědělských plodin z celého světa, které uchovává pro případ globální katastrofy. Obdobně fungují takzvané "mražené zoo", které plní podobnou funkci v případě zvířat a zachovávají vzorky spermií, vajec, embryí, vzorků DNA nebo tkání.
Ani tyto banky však nemusí odolat potenciálním "soudným dnům". To se ukázalo například v roce 2016, kdy do Špicberského úložiště prosakovala voda. Proto vědci z Arizonské univerzity přišli s konceptem "lunární archy", který by se stal jakousi pojistkou v případě, že by pozemská úložiště byla zničena.
Ačkoli takový plán zní poměrně futuristicky, vyniká mnohými plusy. Měsíc disponuje podmínkami, které mohou v mnohém pozemní banky překonat. Například mrazivou zimou, tektonickou stabilitou nebo nepřítomností počasí se kterým by se hypotetické úložiště muselo vypořádávat.
Arizonský tým navrhl, aby byla tato lunární archa postavena uvnitř lávových trubic, které byly nedávno objeveny těsně pod měsíčním povrchem. K nim by byl přístup zprostředkován pomocí výtahových šachet. Samotné vzorky pak skladovány v kryogenních konzervačních modulech. Semena by byla vystavena teplotě -180° C, živočišné buňky -196° C. Měsíční "Noemovu archu" by energeticky zásobovaly solární panely na povrchu.
Měsíční archa je zajímavý koncept, který se samozřejmě neobejde bez řady zásadních problémů. Vědci proto plánují nadále zkoumat, jak by bylo možné zařízení postavit a provozovat za faktorů, jako nízká gravitace. Článek popisující koncept lunární archy byl představen před několika dny na IEEE Aerospace Conference. Videoprezentaci z ní můžete shlédnout níže.
Zdroj: New Atlas, zdroj titulního obrázku: Sergei Borisov, Unsplash.


Lukáš Kekrt
Populizátor vědy, ultramaratonec a naivní tramp, mikrobiologie, Karlova Univerzita
sledovat :
Vstup do diskuze