Prvním příkladem jsou mývalové, kteří jsou v kanadském Torontu považováni za profesionální lupiče potravin a odpadků. Před několika lety proto město zavedlo nové odpadkové koše se zabezpečenými víky. I přesto našli mývalové způsob, jak se do nich dostat. Video pořízené reportérem v místních novinách ukazuje, jak jedno ze zvířat převrátilo popelnici a zámek si jednoduše odemknulo.

Toto překvapivé chování vyvolává otázku: Pomáhají zámky, pasti a bariéry zvířatům k tomu, aby byly kreativnější a flexibilnější? Už nyní víme, že ve snaze otrávit městské potkany jim v podstatě pomáháme k tomu, aby si na chemikálie vyvinuli imunitu. Mohlo by se to samé stát s inteligencí a kognitivním myšlením dalších zvířat?

Strategie zvířat k sehnání potravy nepřestávají překvapovat

Za zmínku také stojí pozoruhodné chování japonských vran, které úmyslně hází do středu silnice ořechy, aby jim je jedoucí auta rozlouskla. Krom toho se rovněž naučily jejich plán realizovat v blízkosti semaforů – při červené mohou své oříšky totiž sebrat okamžitě.

Pravdou však je, že zvířata jsou v honbě za potravou schopna využít i jiné strategie. Jeden výzkumný článek o paviánech v Kapském Městě potvrdil, že opice změnily své chování v závislosti na konkrétní lokalitě, kam chodily pro potravu.

Data z GPS odhalila, že paviáni byli obzvláště úspěšní v oblastech, kde měli lepší šanci přechytračit místní strážníky. Jednalo se zejména o lokality, kde policie nevěděla, jak proti opicím zasáhnout. Paviáni toho využili a soustředili své úsilí pouze na tato zmapovaná území.

Na základě tohoto unikátního chování se mnoho odborníků domnívá, že městský život může některé druhy skutečně udělat chytřejší – tedy alespoň ve způsobu shánění potravy.

Zdroj: bbc.com
Foto: bbc.com