Společnost The Blue Food Assessment ve spolupráci se stockolmským centrem udržitelnosti, Stockholmskou univerzitou, Standfordskou Univerzitou a EAT zkoumají roli vodních potravin při budování zdravých a udržitelných potravinových systémů.

Příští týden, 23. září se bude konat konference OSN pro potravinové systémy. Jedním z hlavních cílů bude hledání řešení pro ukončení hladu do roku 2030. Podle Světového potravinového programu (World Food Programme) trpí téměř 9% světové populace a další procenta populace se vyskytují na pokraji hladovění. Největší naděje jsou vkládány ve vodní systémy potravin, které vědci nazývají modrými potravinami.

Modré potraviny, tedy ryby, měkkýši, řasy a jiné mořské rostliny jsou velmi bohaté na živiny. Poskytují bílkoviny a jiné cenné živiny pro více než 3,2 miliardy lidí. Abychom lépe porozuměli jejich nutričním hodnotám, sestavili vědci z Harvardu ve spolupráci s kolegy z Bostonu a Massachusetts nutriční profily 3 753 modrých potravin. Mnohé z nich, například měkkýši a ryby z otevřených oceánů, jsou v průměru bohatší na živiny než hovězí, jehněčí, kuřecí nebo vepřové maso. Potraviny byly hodnoceny podle sedmi živin, omega-3 mastné kyseliny, vitamín A, vitamín B12, vápník, železo, jód a zinek.

Podle průzkumů představuje v celosvětovém měřítku produkce potravin čtvrtinu emisí skleníkových plynů. Pěstované vodní potraviny mají podle výzkumu z univerzity ve Washingtonu nižší produkci emisí. Cíle světové potravinové konference v roce 2015 v Římě, byl snížit počet lidí trpících podvýživou na polovinu. Toho se bohužel dosáhnout nepodařilo, snad se toho dočkáme v budoucích letech.

Zdroje:

Blue Food (nature.com)

UN Food Systems Summit | unfoundation.org

Harness the world's aquatic 'blue' food systems to help end hunger - PubMed (nih.gov)

Zdroj úvodní fotografie: Max Mota, Unsplash