Molekulární vrtačky - tak by se dala s jistou mírou nadsázky nazvat skupina látek, schopná vytvářet díry v buněčných stěnách bakterií i membránách rakovinných buněk. Texaští vědci, kteří nanotechnonologii, nazvanou MNMs (molecular nanomachines) objevili, tvrdí, že by jejich přístup mohl znamenat cestu k nové generaci léčby, která se spoléhá na ten nejobyčejnější způsob boje - mechanickou likvidaci.
Texaská metoda má potenciál zejména ve válce s tzv. superbugy, tedy vysoce odolnými patogeny vůči antibiotikům a jiným lékům. Chemická léčba se čím dál tím častěji střetává s rezistencemi, které si organismy vůči účinným látkám vytvářejí a věda nestíhá vyvíjet nové. Během posledních testů, které výzkumný tým provedl se vědcům podařilo úspěšně vyvrtat díry do těl hrotnatek, běžného sladkovodního planktonu. Zatímco chemická léčba často účinkuje vůči omezenému spektru patogenů, dokáží tyto vrtačky zabít prakticky kteroukoli buňku. Testovány byly rovněž na háďátku obecném a myších. Výsledky byly vskutku povzbudivé - u háďátka dosáhly vrtačky 70% úmrtnosti, silné poškození způsobily i hrotnatkám.
"Náš výzkum jasně ukazuje, že je možné zabít organismy jednoduchým vrtáním," uvedl jeden z hlavních autorů studie James Tour. Práce, jejíž je spoluautorem, byla zveřejněna v časopise ACS Applied Materials & Interfaces. Dodává, že zásadní výhodu představuje zásah mnoha milionů buněk zároveň a tím pádem smrt celého organismu.
Miniaturní vrtáky jsou aktivovány světlem a mohou se otáčet rychlostí až 3 miliony otáček za sekundu. Mohou být použity i pro vrtání do kožních buněk a tím pádem použity pro léčbu pre-melanomů. "Pomocí těchto vrtaček můžeme cílit i na ekzémy, nebo jiné kožní choroby," řekl spoluautor práce Richard Gunasekera.
Originální publikace: https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acsami.9b22595
Zdroj: The Neoscope, zdroj titulní fotografie: Sintija Valucka
Vstup do diskuze