Mezi hlavní opylovače patří včely, pro pěstování některých plodin jsou tak zásadní, že jsou do sadů a farem dováženy. To se týká hlavně jablek a mandlí. V případě bavlny mají nečekanou roli motýli. V nové studii publikované v časopise Agriculture, Ecosystems & Environment vědci informují o tom, že květy bavlníku, které nenavštěvují včely, opylují hlavně pestřenky (lidově vosičky) a motýli. Výnosy bavlny byly tímto způsobem v Texasu navýšeny o 120 milionů dolarů za rok.
Podle nezávislé vědkyně Karen Oberhauser, odbornice na motýly z University of Wisconsin, povede tato nová studie ke zvýšení pozornosti v oblasti důležitosti motýlů jako opylovačů. Pokud se úspěšnost motýlů potvrdí i u jiných plodin, mohli by být motýli zařazeni na seznam komerčně důležitých opylovačů, kam zatím patří včely, čmeláci, pestřenky a brouci.
Vědci se rolí motýlů jako opylovačů v zemědělství dosud nezabývali příliš pečlivě. Motýlů není tolik jako včel, a sbírání pylu pro ně není prioritou. Chlupatá těla včel jsou snadnou sběrnou pylu, na rozdíl o nich mají motýli dlouhé štíhlé nohy, které málokdy přijdou do kontaktu s prašníky produkujícími pyl. Tito „uskrávači nektaru“ tedy nebyli počítáni mezi opylovací elitu.
Hlavní autorka studie Sarah Cusser z University of Texas v Austinu shromažďovala třikrát během tří let opylovače polí s bavlnou na ploše devíti hektarů. Přítomní opylovači byli polapeni a uloženi do lahviček s ethanolem. Všechny vzorky byly identifikovány a jejich obrovská diverzita překvapila i samotné vědce, napočítali totiž 40 druhů včel, 16 druhů much a 18 druhů motýlů.
Dále bylo zaznamenáno, že různí opylovači navštěvovali rostliny v různých částech dne. Mouchy přilétaly jako první, následovali je motýli, s rostoucí teplotou během dne však scénu ovládly včely. Načasování opylování je velmi důležité, neboť každá rostlina bavlníku je vnímavá k pylu pouze na několik hodin během dne.
Mezi další poznatky patří fakt, že různé druhy hmyzu mají tendenci navštěvovat různé části rostliny bavlníku. Včely preferenčně opylují květy blíž hlavnímu stonku, zatímco mouchy a motýli se zaměřovali na vnější květy rostliny. Mouchy a motýli možná volí tuto variantu proto, že nejsou tak obratní letci a vnější květy jsou pro ně snáze přístupné. Tyto preference navíc ukazují, že díky mouchám a motýlům je opylováno zhruba o polovinu více květů, než kdyby je opylovaly pouze včely.
Tento jev se nazývá komplementarita a nevyskytuje se pouze u bavlníku. Například v mandloňových sadech opylují včely divoké a včely medonosné různé části stromu. Komplementarita by tak mohla být mnohem častější, než by se na první pohled mohlo zdát.
Je jasné, že většinu práce skutečně odvedou včely. V polích s bavlnou, kde byl experiment prováděn, zajistily včely cca 66 % veškerého opylení. Ovšem práce motýlů a much přivádí do kapes texaských farmářů s bavlnou dalších 120 milionů dolarů ročně.
Autoři studie doufají, že získaná data podpoří farmáře v zachování nebo obnově životního prostředí těchto přehlížených opylovačů. Dále chtějí zkoumat, zda obnova životního prostředí opylovačů zvýší jejich diverzitu.
„Lidé si motýlů váží pro jejich charisma, a také je mohou vídat v zahradách. Nyní na ně však můžeme nahlížet jako na opylovače a víme, že mají značný vliv,“ dodává Nick Haddad, expert na motýly z Michigan State University a spoluautor studie.
Originální publikace: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0167880921001195
Zdroj: Science
Obrázek: Ray Bilcliff via Pexels
Veronika Zvolská
Absolventka PřF UK, volejbalistka se zálibou ve vaření, zahradničení a keramice
sledovat :
Vstup do diskuze