DNA dinosaurů může být blízká savčí

Hatérie novozélandská (Sphenodon punctatus) je starobylý druh primitivního plaza, který přežil až do dnešních dnů. Mezi její nejznámější znaky patří třetí temenní oko kryté v dospělosti šupinami, kterým je schopná vnímat změny v intenzitě slunečního záření. Maorsky se nazývá tuatara, což znamená „nesoucí šípy“. Na hřbetě má právě šípům podobné trny.

Po analýze její genetické informace čekalo vědce překvapení. Genom je totiž mnohem bližší k dnes žijícím savcům, než se původně předpokládalo. Kód hatérie je také přes polovinu delší, než je tomu u dnešního člověka. Článek byl publikován v prestižním časopise Nature a zaujme čtenáře a kritiky již svým do očí bijícím názvem.

Hatérie a dinosauří, respektive také savci, měli v období karbonu a permu společné předky. A zde se dostáváme k názvu článku, který je téměř doslovně přeložen z názvu zdrojového. Hatérie je totiž pravděpodobně jediný plaz, který by mohl poodhalit tajemství možné podoby genomu dinosaurů.

Její podobnost se savčí DNA není náhodná. Savci se z vývojové linie plazů oddělili v triasu a jejich předci ještě o nějaký čas dříve. Větev předků dnešních hatérií  se v triasu od dinosaurů odtrhla také. Žijící zástupci skoro nezměnili po 150 milionů let svojí podobu.

Jen díky tomu, že hatérie přežívají do současnosti, můžeme naznačovat, jak mohla vypadat genetická informace dinosaurů, kteří již dávno vymřeli.

Zdroj: https://www.sciencedaily.com/releases/2020/08/200805124044.htm, Northern Arizona University
Zdroj úvodního obrázku: Simon Infanger