Mravenci dokáží vytvářet vlastní houbové farmy

Mravenci nejprve v okolním porostu nastříhají části listů, květů a stonků rostlin, které následně odnáší do mraveniště, tam rostlinné části nastřihají na menší kousky, které slepují dohromady pomocí svých výkalů, až vytvoří pevnou strukturu. Na tento materiál pak nanosí volná vlákna hub. Kromě rostlin sbírají mravenci pro houby například i výkaly některých druhů hmyzu. O houby se dále starají zvlhčováním a odstraňováním nechtěných plísní či jiných hub. Houby po čase začnou vytvářet specifické struktury, označované jako gongylidia, jedná se o výběžky houbových vláken sloužících jako potrava pro mravence. Gongylidia jsou bohaté především na uhlíkaté látky a lipidy.

Nová studie se zaměřila na výzkum evolučních vztahů mezi mravenci a houbami. V Panamě lze najít kolonie mravenců v různém evolučním stádiu ochočování hub. V případě mladších evolučních fází ochočování mají mravenci uvnitř mraveniště houby, které umí zpracovat různé zdroje živin a byly by schopné existovat i samostatně. Houby však nedokáží využít úplně všechno, co se v lese nachází, a například příliš velké zastoupení proteinů může být pro houbu toxické.

Různá skladba substrátu pro huby navíc vede k různě efektivnímu růstu daných hub. Zkrátka nějaké rostliny dokáže houba zpracovat lépe nebo pro ni mají lepší výživové hodnoty a díky tomu pak vytváří hodnotnější potravu pro mravence.

Mravenci se tak museli naučit čím své houby krmit. Čím lépe mravenci dokázali uspokojit výživové potřeby hub, tím více se pak i houby postupně mohly specializovat na konkrétní zdroje, nyní už by některé z těchto druhů hub pravděpodobně nebyly schopné žít mimo mraveniště. Z mravenců se tak postupem evoluce stali dokonalí farmáři, kteří těží ze svých hub maximum.

Vědci přirovnávají tento vývoj k domestikaci plodin lidmi, kteří se podobně jako mravenci naučili poskytovat pěstovaným rostlinám co nejlepší živiny pomocí hnojiv. Zároveň doufají, že objasněním přirozeně vytvořených farmářských systémů mravenců, by mohli přispět k novým poznatkům v zemědělství.

Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s41559-020-01314-x
https://science.sciencemag.org/content/153/3736/587

Zdroj: Eurekalert!, zdroj titulní fotografie: Mikhail Vasilyev, Unsplash