Mýty a fakta o laboratorních zvířatech

V našich článcích se často objevuje použití laboratorních zvířat nutných pro výzkum. Pojďme se podívat na to, jak to s využitím zvířat opravdu je.

Mýtus: Nejvíce používaná zvířata ve výzkumu jsou kočky, psi, a primáti.

Fakt: 95 % z celkového počtu zvířat použitých pro výzkum a medicínu  v USA jsou hlodavci.

Především jde o myši a potkany, kteří jsou chováni právě pro tento účel. Psi, kočky a primáti zaujímají pouhé jedno procento ze všech  zvířat potřebných pro výzkum. Zbylá čtyři procenta jsou tvořena úhoři, pásovci, drobnými rybkami a žábami.

Mýtus: Laboratorní zvířata jsou zneužívána a je s nimi špatně zacházeno.

Fakt: Kvalitní výzkum si žádá kvalitní péči o zvířata.

V případě, že se zvířaty není nakládáno dobře, není použití takových zvířat pro výzkum vhodné. Takové studie nejsou důvěryhodné a nemohou být zopakovány se stejným výsledkem, což je pro vědecké práce klíčové.

V České republice jsou zvířata i jejich ustájovací prostory trvale pod veterinární kontrolou a musí odpovídat požadavkům vyplívajícím ze zákona č. 246/92 Sb. na ochranu zvířat proti týrání v platném znění vyhlášky č. 419/2012 Sb. o ochraně pokusných zvířat.

Mýtus: Výzkum na zvířatech je podvod, protože zvířata a lidé jsou odlišní.

Fakt: Mezi lidmi a zvířaty je mnoho podobností.

Není překvapením, že šimpanz a člověk sdílí 99 %, ale to, že myši s námi sdílí více než 98 % DNA, už nemusí být tak zřejmé. Zvířata jsou náchylná k mnoha onemocněním projevujících se u člověka, jako je rakovina, cukrovka, onemocnění srdce atd.

Výzkum na zvířatech pomohl odkrýt mnoho o průběhu choroby a léčbě. Například myši přispěly významně k pokroku v léčbě rakoviny prsu. Kočky zase pomohly dozvědět se více o poruchách jako je syndrom náhlého úmrtí kojenců, spánková apnoe a epilepsie.

Mýtus: Výzkum na zvířatech už není nutný, protože existují vhodné alternativy bez použití zvířat.

Fakt: Vědci hledají alternativy k použití zvířat, kdykoli je to možné, z etických, humánních a ekonomických důvodů. Již je využívána široká škála alternativních technik.

Mezi alternativy k pokusům na zvířatech patří buněčné kultury, odběry séra ze zvířete či člověka, počítačové modelování a mnoho dalších. Tyto alternativní metody hrají významnou roli v rostoucím biomedicínském výzkumu. Přesto nemohou tyto alternativy zcela nahradit reakci celého organismu, neodhalí tak například potenciální komplikace nového léčiva.

Každý vědecký pracovník navíc zná "Pravidlo tří R" týkající se výzkumu na zvířatech (replacement, reduction, refinement). Podle něj by měla být zvířata využívána jen, pokud je to nutné, měl by být redukován jejich počet na nezbytné minimum a experiment by měl probíhat tak, aby zvířata zbytečně netrpěla.

Zdroj: Stanford Medicine, Zákon č. 246/1992 Sb.

Obrázek: Alexandr Gusev via Unsplash