Menopauza nastává u žen průměrně kolem 50 roku života. Je to období, ve kterém dochází k postupnému přirozenému snižování hladiny hormonu estrogenu v krvi a v důsledku toho k vymizení menstruačního cyklu. Estrogen je ženský pohlavní hormon, který je produkován převážně ve vaječnících. Vedle jeho funkce v pohlavním systému byla prokázána jeho ochranná funkce cév. Estrogen totiž roztahuje cévy a brání ukládání tuků v nich. To je také jedna z příčin, proč ženy, které dosud menstruují, mají nižší riziko kardiovaskulárních chorob než muži ve stejném věku. Nástup tzv. přechodu je tak spojený se zvýšením rizika výskytu těchto onemocnění, jelikož mizí protektivní účinek estrogenu na cévní systém.

Andrea Piacquadio, pexels.com

Skupina badatelů převážně z Austrálie a Velké Británie provedla tzv. metastudii, ve které porovnávala výsledky z celkem deseti jiných studií. Vědci tak měli k dispozici úctyhodný vzorek více než 200 tisíc žen. Tuto skupinu rozdělili jednak podle věku, ve kterém u žen menopauza proběhla, a jednak podle toho, zda ženy prodělaly menopauzu přirozenou, nebo uměle navozenou. Toto nepřirozené navození přechodu nastává nejčastěji po chirurgickém odstranění vaječníků. K tomuto zákroku lékaři přistupují ze závažných zdravotních důvodů, zpravidla po diagnostikování rakoviny vaječníků nebo při vysokém riziku jejího vzniku. Takové riziko je většinou dáno genetickou či rodinnou predispozicí.

Výsledky ukazují, že čím dříve přechod u ženy nastane, tím větší je riziko vzniku onemocnění srdce a cév. Toto riziko se potom dále významně zvyšuje právě u žen s uměle navozenou menopauzou. Ženy, které absolvovaly zmíněnou operaci v době, kdy ještě menstruovaly, mají až o 20 % vyšší riziko srdečních chorob než ty, u kterých proběhla menopauza přirozeně. Proč je rozdíl mezi ženami, které v mladším než obvyklém věku projdou přechodem a těmi, které ve stejné době podstoupí zmíněnou operaci? Výzkumníci se domnívají, že na vině je opět estrogen. Během přirozené menopauzy se jeho hladina totiž snižuje postupně v průběhu několika let, zatímco po operaci se sníží skokově téměř na nulu.

Foto: JESHOOTS.com

Nabízí se otázka, jak tedy vybalancovat obě zdravotní rizika – na jedné straně rakovinu vaječníků a na straně druhé onemocnění srdce? Řešením se zdá být podávání substituční hormonální léčby. U žen, kterým byly sice v mladším věku odstraněny vaječníky, ale nadále přijímaly několik let estrogen ve formě hormonální léčby, zmíněné zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob téměř vymizelo.

Vědci dále upozorňují na praxi, kdy je ženě diagnostikováno onemocnění jiných ženských orgánů, například dělohy, a lékaři jí preventivně rovnou odstraní i vaječníky. Od tohoto postupu se autoři výzkumu snaží lékaře varovat právě s odvoláním na riziko vzniku onemocnění srdce a cév.

Tato rozsáhlá studie poukazuje, mimo jiné, na důležitost designovat preventivní lékařské programy pro ženy nejen plošně podle věku, ale také s ohledem na jejich menstruační cyklus, jelikož s jeho koncem se pojí výskyt některých závažných onemocnění.

Citovaná studie: https://academic.oup.com/humrep/article-abstract/doi/10.1093/humrep/deaa124/5860261?redirectedFrom=fulltext

Úvodní foto: freestocks.org