Voda byla nalezena na jižním pólu v kráteru Clavius. Informaci přinesla observatoř Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy (SOFIA), skupenství vody se ji však určit nepodařilo. V rámci zemské atmosféry se jedná o nejvýše položenou observatoř na světě. SOFIA je v podstatě upravený Boeing 747, pohybující se ve vyšších atmosferických vrstvách.
Přes revoluční objev NASA tvrdí, že je velmi nepravděpodobné, že by se měsíční voda měla stát vodítkem k potenciálnímu životu, neboť povrch Měsíce je velmi nehostinný a postrádá řadu faktorů, které jeho existenci podmiňují.

Voda se nachází v tzv. "studených pastích", tedy místech, kde panuje teplota přibližně -163°C, tedy dostatečně nízká na to, aby ji zadržovala po miliardy let. Tyto pasti mají různou velikost, od několika metrů po 29 kilometrů. "Jsou příliš malé a početné na to, abychom mohli nyní tvrdit, že vidíme led," říká Paul Hayne z NASA. "To budeme moci zjistit až přímo na povrchu Měsíce." Vědci předpokládají, že se sem voda dostala vlivem slunečního větru, nebo malých mateoritů. Objev vody v jiných, než permanentně stinných místech je zcela mimořádný - doposud bylo nemyslitelné, že by se měsíční voda vystavena slunci neodpařila.
Nejenže není jasné skupenství vody, ale ani její přístupnost. Můžeme se tedy těšit na pokroky programu Artemis, který na Měsíční povrch hodlá vrátit lidskou posádku.
Zdroj: The Telegraph, zdroj titulní fotografie: David Dibert, Unsplash


Lukáš Kekrt
Populizátor vědy, ultramaratonec a naivní tramp, mikrobiologie, Karlova Univerzita
sledovat :
Vstup do diskuze