Z molekulárních dat je zřejmé, že původ dnešních hlavonožců spadá minimálně do spodní části kambria. Tedy do prvního období prvohor, kdy se udála jedna z nejzajímavějších věcí v celé historii Země- kambrická exploze. Molekulární data jsou získávána z genetické informace dnes žijících živočichů. Ty pak slouží k rekonstrukci změn DNA směrem do minulosti.

Právě z období spodního kambria (stupeň Terreneuvian) pochází některé horniny z ostrova Newfoundland (Kanada), kde mezinárodní tým špičkových vědců nalezl a popsal dosud nejstaršího živočicha, který by se dal zařadit do skupiny hlavonožců. K těmto živočichům dnes patří například chobotnice, loděnky nebo olihně.

Nalezená fosilie má vskutku zřetelné některé znaky hlavonožců, jako jsou septa oddělující jednotlivé části vnitřní schránky živočicha (takzvaného fragmokonu) a sifonální trubice, která tyto jednotlivé části zase propojuje.

barvy šipek: zelená- kanály, červená- septa, modrá- možná septa jiného jedince, žlutá- mangan nabohacený v předpokládaných komorách fragmokonu (zdroj: článek)

Popisovaný živočich, možný předchůdce všech dnes žijících hlavonožců, obýval mělká moře spodního kambria, asi před 522 miliony let. Nejbližší fosilie v čase je této vzdálena asi 30 milionů let směrem k dnešku.

K prozkoumání nalezené fosilie použili vědci širokou škálu různých moderních analytických metod, například skenovací elektronový mikroskop (zobrazuje rozdíly ve složení jednotlivých struktur fosilie) či analýzu výbrusů.

Potenciál nálezu byl také potvrzen ze strany odborné veřejnosti a článek byl otisknut v jednom z nejprestižnějších časopisů vůbec, Nature. Fosilie může vnést světlo do našeho chápání rané evoluce této zajímavé skupiny živočichů.

Zdroj: Nature
Zdroj úvodního obrázku: kate