Ne, za současné požáry v Austrálii nemohou žháři ani místní ekologové

Některými světovými médii nedávno proběhla zpráva, že bylo v Austrálii od začátku sezóny zatčeno 183 žhářů, kteří úmyslně zapalovali stepní požáry. Popularizaci této zprávě zajistil i Donald Trump ml., který ji sdílel na svém Twitteru. Proti této zprávě se však ohradila australská policie. Podle místních znalců ačkoliv úmyslné či nedbalé zakládání ohně přispívá k vzniku stepních požárů, není hlavním důvodem současného rozsahu požárů.

Původem dezinformace o zatčení 183 žhářů je tisková zpráva policie z provincie New South Wales, která uvádí, že od 8. listopadu 2019 bylo v souvislosti s požáry 183 lidí vyšetřováno, kde vyšetřování může skončit napomenutím, pokutou, či obviněním z trestného činu. Ze 183 vyšetřovaných osob jich 24 bylo vyšetřováno v souvislosti se zapalováním požárů (což zahrnuje i zapalování popelnic), 53 v souvislosti s nedodržováním zákazu rozdělávání otevřených ohňů (např. grilování) a 47 v souvislosti s odhozením nedopalku cigarety. Policie již neuvádí, kolik vyšetřovaných osob bylo nakonec vzato do vazby.

Deník Huffpost požádal policii v požáry nejvíce zasažených provinciích, aby se k tématu vyjádřila. Policie provincie New South Wales potvrdila, že vyšetřuje pouze 24 lidí za žhářství – grilování či odhození nedopalku není považováno za žhářství. Mluvčí policie provincie Jižní Austrálie řekl, že nic nenasvědčuje tomu, že by významné požáry v této provincii byly založeny úmyslně. Místní policie v souvislosti s menšími požáry zadržela 10 lidí za úmyslné či nedbalé činy. Mluvčí policie provincie Victoria taktéž uvedl, že policii nejsou známy informace o tom, že by větší požáry byly způsobeny úmyslně. Pouze jeden požár, který vznikl a byl uhašen v sobotu, je vyšetřován v souvislosti s podezřením na úmyslné zapálení. Policie provincie Queensland vydala prohlášení, že z 1068 nahlášených ohnisek požáru jich zhruba 10 % bylo založeno přičiněním člověka, ať už úmyslně či z nedbalosti. Tamější policie v souvislosti s požáry vyšetřovala 109 lidí.

K malému dopadu lidmi založených požárů přispívá fakt, že v drtivé většině vznikají v okolí lidských obydlí a tudíž jsou včas detekovány a uhašeny. Australský server ABC News uvedl, že úmyslně zapálené požáry jsou zodpovědné pouze za 1 % spálené plochy. Ohniska přirozeně vzniklých požárů naopak nejčastěji vznikají v méně obydlených oblastech, což jim umožňuje nekontrolované šíření. "Hlavní příčinou vzniku těchto stepních požárů jsou blesky spojené s počasím a klimatickými jevy", řekl Dale Dominey-Howes, profesor z University of Sydney.

Podle Dr. Timothy Grahama z Queensland University of Technology, který je specialistou na dezinformace na sociálních médiích, v současnosti probíhá na sociálních sítích cílená dezinformační kampaň, jejímž cílem je odvedení pozornosti od dopadů klimatické změny v Austrálii. Podle něj jsou dezinformační zprávy přisuzující současné požáry v Austrálii úmyslnému zapalování nejčastěji šířeny na Twitteru falešnými účty.

Preventivní kontrolované požáry

Alternativní dezinformační zpráva, která se v současnosti šíří, je údajný boj místních ekologických organizací proti preventivnímu kontrolovanému vypalování, které australští hasiči každoročně provádějí jako prevenci proti vzniku větších požárů. Preventivním vypálením určitých oblastí totiž dojde ke spotřebování nashromážděných hořlavých materiálů v oblasti a zastavení šíření budoucích nekontrolovatelných požárů.

Obvinění ekologických organizací ze zabraňování preventivního vypalování a tím způsobení vysokého rozsahu letošních požárů, byla rezolutně odmítnuta australskými odborníky na požáry. “Toto jsou velmi staré konspirační teorie, které se pravidelně objevují po každém větším požáru. Pokaždé je musíme vyvracet," řekl prof. Ross Bradstock z University  of Wollongong, který se stepními požáry zabývá přes 40 let. "Obviňovat ekology ze zabraňování preventivního vypalování je v současnosti populární, není to ale založené na pravdě," řekl Greg Mullins, bývalý komisař australských hasičů. Australská strana zelených vydala prohlášení, že preventivní vypalování dlouhodobě podporuje.

Ve skutečnosti australská správa národních parků v posledních letech dokonce překračovala své cíle preventivního vypalování; v letech 2018 a 2019 došlo k preventivnímu vypálení na 139 000 hektarech území. "Preventivní vypalování bylo v posledních několika letech zintenzivněno díky zvýšení rozpočtu národních parků. V posledních několika letech ho bylo provedeno více než v přechozích dekádách," řekl mluvčí australských národních parků.

Majitelé domů v rizikových oblastech současně mají možnost preventivní vypalování provádět sami, ovšem pouze v období nízkého rizika šíření požárů, tedy v období s nízkými teplotami a očekávaným deštěm. Zde však začíná vyvstávat problém klimatické změny. Výroční zpráva hasičů z provincie New South Wales říká: "Možnost preventivního vypalování silně závisí na počasí, počet dnů kdy ho lze provádět je omezen. Dlouhodobé sucho v letech 2018-19 se negativně podepsalo na schopnosti provádět preventivní vypalování." Přesto dokázali tamější hasiči provést preventivní vypalování na 199 248 hektarech, což je více než původní plán. Kvůli omezení počtu dnů možných k vypalování ale dokázali ochránit pouze 76 % obydlí, která měli v plánu.

Proč jsou tedy letos požáry neobvykle silné?

Rok 2019 byl v Austrálii současně nejteplejší a nejsušší v zaznamenané historii. Zvyšování průměrných teplot a snižování množství srážek je v Austrálii dlouhodobý trend, který tamní meteorologická služba přisuzuje změně klimatu. Letos ovšem dosáhly teploty i nízké srážky extrému kvůli souhře několika klimatických jevů, a to zejména Indickooceánským dipólem, který je letos v maximu.

Intenzita a katastrofální dopad letošních požárů oproti normálu je pak daná dvěma hlavními příčinami. První příčinou je dlouhodobé sucho způsobené klimatickými jevy, které způsobilo nahromadění hořlavého materiálu v přírodě a v některých konkrétních oblastech omezilo schopnost hasičů provádět preventivní vypalování. Ačkoliv tedy celková ošetřená oblast je větší, než byl plán, některá konkrétní místa důležitá pro ochranu lidských obydlí nebyla ochráněna. Navíc, jak podotýká komisař australských hasičů, preventivní vypalování není samospasné řešení – je možné ošetřit jenom malé oblasti, které později umožní jednodušší boj s plameny. Není možné požárům zcela předejít, obzvlášť v takto suchém období. Současné sucho a teploty také způsobilo prodloužení sezóny požárů.

Druhou příčinou je umístění letošních požárů. V dosud nejrozsáhlejších požárech z roku 1974 hořela především step v málo obydlených oblastech, a tudíž požáry byly ponechány volnému šíření. Letos ovšem kvůli suchu a nahromadění hořlavého materiálu začaly hořet i lesy ve více obydlených oblastech. Protože požár lesa je mnohem intenzivnější než požár stepi, je složitější ho kontrolovat, způsobuje větší množství kouře, je všeobecně ničivější a potrvá mnohem déle, než se příroda vrátí do původního stavu. Požáry, které se kvůli tomu mohly rozšířit až k lidským obydlím, pak způsobují vyšší škody na majetku a na životech než obvykle.

To, že jde o požáry lesa místo stepi také zapříčinilo, že se preventivní vypalování stalo méně efektivním. Při preventivním vypalování se totiž vypaluje pouze step a stromy jsou ponechány. Když se nyní požár šíří přes stromy, může projít i přes území, kde byly traviny vypáleny. To opět znesnadňuje kontrolu požárů.

Budou se tyto katastrofální požáry opakovat pravidelně?

Vzhledem k tomu, že letošní extrém teplot a sucha je způsobený souhrou několika klimatických jevů, nedá se očekávat, že by tyto podmínky byly v Austrálii každoročně. Pokud letošní rok přinese pro Austrálii vydatnější deště, požáry by se mohly vrátit do svého každoročního stavu. Oblasti, které byly letošními požáry zničené, také budou několik let ochráněné, dokud tam zpět nenaroste vegetace.

V dlouhodobém trendu však australští hasiči očekávají zvyšování rizika podobných požárů v důsledku změny klimatu. "Zvýšení průměrných teplot jenom o 1 °C způsobilo zhoršení extrémů a ohrožuje lidské životy, včetně životů hasičů," řekl Greg Mullins, bývalý velitel hasičů provincie New South Wales. "Klimatická změna zvýšila riziko stepních požárů".