Ostrov Sulawesi je jedním z největších ostrovů státu Indonésie. Má rozlohu přesahující 174 000 kilometrů čtverečních. Nejstarší paleontologické doklady o osídlení předky dnešního člověka na tomto ostrově pocházejí z období středního pleistocénu. Nálezy obsahují také fosilní zbytky megafauny z tohoto období a jsou staré necelých 200 000 let.

Hominidi z tohoto období však nevytvářeli jeskynní malby. Nalezená díla z krasové jeskyně v Maros-Pangkep vytvořili až moderní lidé, kteří do oblasti přišli přibližně před 69 (73) – 59 tisíci let. Toto datování je pravděpodobně možné propojit s jinými nálezy z oblasti Sahulu, což byl kontinent obsahující dnešní Austrálii, Tasmánii, Novou Guineu a několik malých ostrůvků. Existoval díky globálnímu poklesu hladin světového moře v tomto období.

Nalezené jeskynní malby místního druhu prasete (babirusa celebská) pochází z období přibližně před 32 000 - 45 500 lety. Jedná se o soubor tří až čtyř podobných vyobrazení babirusy celebské v jeskyni Leang Tedongnge. Na nejzachovalejší malbě jsou jasně zřetelné celkové tvary prasete a umělecké pojetí autora. Zbylé tři malby jsou špatně zachované, jedna malba se za prase pouze pokládá.

ukázka maleb z jeskyně Leang Tedongnge (zdroj: článek)

Pro datování vědci použili metodu analýzy izotopů uranu. Malby byly objeveny již v letech 2017 a 2018. První datování odhalilo stáří maleb kolem 35 - 39 000 let a vědecký článek byl otištěn v prestižním časopise Nature a výzkumníci při něm provedli také analýzu obtáhnutých rukou na zdech jeskyní.

Zdroj: Science Advanced
Zdroj úvodního obrázku: Dušan Veverkolog