800 000 let - tak stará je genetická informace, získaná z lidské fosílie. Jedná se o doposud nejstarší nalezenou lidskou DNA vůbec. Mimo to osvětluje jeden z důležitých větvících bodů v našem rodokmenu a dává nám možnost výrazně hlubšího pohledu do minulosti, než to doposud bylo možné.

Vzorek získali vědci z Kodaňské univerzity ze zubu druhu Homo antecessor, neboli "člověka předchůdce", žijícího přibližně 1,2 milionů – 700 tisíc let př. n. l. Ten je považován za jednoho z prvních hominidů na území Evropy. Práci publikovali v prestižním časopise Nature.

Proteiny nalezené v zubní sklovině poskytují důkaz o tom, že tento druh udržoval blízký vztah s našimi předky, tedy druhy Homo sapiens, neandrtálci a jim podobným denisovanům. Výsledky práce kodaňského týmu ukazují, že Homo antecessor byl jejich evidentní sesterskou skupinou.

Pomocí hmotnostní spektrometrie vědci proteiny sekvenovali a s jistotou tak určili polohu Homo antecessor v lidském rodokmenu. Tomuto modernímu postupu, za jehož vývojem stojí právě vědci z Kodaňské univerzity se říká paleoprotemika a má za cíl přinášet molekulární důkazy, které mohou přesně rekonstruovat lidskou evoluci z výrazně hlubší minulosti, než pomocí starších technik.

"Díky rozpadu informačních molekul v průběhu času jsme doposud měli k dispozici DNA starou pouze 400 000 let," říká docent Enrico Cappellini z Kodaňské univerzity a hlavní autor studie. Nově získaná DNA tak dosahuje dvojnásobného stáří, než do dnešních dnů použitelný materiál.

Díky těmto fosiliím byl vztah člověka předchůdce k větvi vedoucí k člověku rozumnému doposud velmi diskutovaný a fylogenetické vztahy mezi nimi nejasné. Výzkum tak potvrdil, že Homo antecessor je skutečně předchůdcem Homo sapiens a jemu příbuzných druhů.

Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s41586-020-2153-8

Zdroj: ScienceDaily, Nature, zdroj titulní fotografie: Mathew Schwartz