Řád štíři (Scorpiones) patří do širokého příbuzenstva nám dobře známých pavouků. Společně s ostatními řády, jako jsou solifugy (Solifugae) či roztoči (Acari), spadají do třídy pavoukovců (Arachnida). Všichni tito živočichové jsou charakterističtí životem na souši. Do vody někteří z nich pronikli druhotně (například známý pavouk vodouch stříbřitý).
Historie vývoje těchto živočichů však s jistotou ve vodě začala. V době před 437 miliony let (stáří nálezu) panovalo na planetě Zemi období silur. V této době ještě nemáme v paleontologickém záznamu mnoho důkazů o suchozemských rostlinách. Veškerý kyslík (nebo jeho veliká část) pocházela ze zdrojů v oceánech.
Vzhledem k vzezření nalezené fosilie se zdá, že je moderním zástupcům štírů dosti podobná, ne-li shodná. S pravděpodobností tak živočich mohl chodit či se jen s těžkostmi přesouvat po souši. Dnešní štíři také dokáží dýchat vzdušný kyslík. Fosilie může poodhalit tajemství přechodu živočichů z moří na souš. Není pochyb o tom, že by mohla přežít na souši kvůli podobnostem s moderními štíry v dýchací a cévní soustavě.
„Identifikovali jsme mechanismus, kterým zvířata provedla přechod z mořského prostředí do suchozemského. Může to posloužit jako model pro jiné druhy zvířat, které tento přechod provedly také, včetně potenciálně obratlovců. Je to převratný objev,“ Loren E. Babcock, hlavní autor studie o nálezu.
Tento nejstarší štír je také nejstarším známým pavoukovcem vůbec. Fosilie vykazuje rysy typické pro štíra, ale podrobná analýza ukázala některé vlastnosti, které nebyly nalezeny zatím u žádného škorpiona. Jsou jimi další části těla a krátká ocasní oblast které můžou dokazovat, že opravdový prapůvod této skupiny živočichů je právě u nalezené fosilie.
Zdroj: GeologyIN
Zdroj úvodního obrázku: Leon Pauleikhoff
Vstup do diskuze