Experiment prokázal, že laboratorní myši, jejichž střeva disponovala specifickými bakteriálními druhy, odolala život ohrožujícím hodnotám radiace mezi 8 až 9,2 Gy dle pohlaví, věku a dalších faktorů. Vědci, kteří jej provedli, prokázali, že bakterie zmírnily radiační zátěž a podpořily regeneraci zasaženého těla.

Studie vědců z UNC Lineberger Comprehensive Cancer Center, publikovaná před týdnem v časopisu Science, ukázala, že myši, jejichž střevní mikrobiom obsahoval ve vysoké míře bakterie čeledí Lachinospiraceae a Enterococcaceae, dokázaly výrazně lépe čelit účinkům intenzivního záření. Tyto čeledi se rovněž hojně vyskytují ve střevním traktu pacientů s rakovinou, kteří podstoupili radioterapii.

Ukázalo se, že přítomnost těchto dvou čeledí vedla ke zvýšené produkci malých molekul – propionátu a tryptofanu. Tyto metabolity poskytovaly dlouhodobou ochranu před zářením a omezovaly poškození kmenových buněk kostní dřeně, zmírnily rozvoj závažných gastrointestinálních problémů a zabraňovaly poškození DNA. V současné době neexistuje žádný důkaz o tom, že by oba metabolity jakýmkoli způsobem před intenzivním formám záření chránily.

Výsledky takového pokusu samozřejmě nelze vztáhnout na lidské tělo. Proto se vědci rozhodli studovat vzorky stolice 21 pacientů s leukémií. Zjistili, že střeva pacientů s mírnějšími průjmy hostilo výrazně více zástupců výše zmíněných čeledí, než střeva pacientů s těžšími následky. Ačkoli tato zjištění korelovala s pokusy na myších, vědci dodávají, že k ověření těchto závěrů bude zapotřebí řada navazujících studií.

Tzv. faktor stimulující granulocytární kolonie (Granulocyte colony-stimulating factor G-CSF) je v současné době jediným lékem, který byl FDA schválen pro zmínění následků ozařování. "Je ovšem drahý a má potenciálně nepříznivé vedlejší účinky," řekla spoluautorka projektu, Jenny P.Y. Ting. "Využít pro tento účel snadno a levně kultivovatelné bakterie, respektive jejich metabolity, by mohlo představovat zajímavou alternativu léčby nepříznivých účinků ozařování."

Znovu se však vracíme k základnímu problému, který jsme řešili v nedávných článcích - střevní mikrobiom představuje natolik složitý systém, že nemůžeme s jistotou tvrdit, že by konkrétní probiotika přispívala k lidskému zdraví.

Originální publikace: https://science.sciencemag.org/content/370/6516/eaay9097

Zdroj: ScienceDaily, zdroj titulního obrázku: Antibiotical Research UK