Alkoholismus, či anglicky tzv. alcohol use disorder (AUD), patří mezi celosvětově rozšířená onemocnění. Podle Světové zdravotnické organizace způsobí škodlivé užívání alkoholu až tři miliony úmrtí ročně. Navíc během koronavirové pandemie, kdy naše psychické zdraví dostává mimořádně zabrat, se lidé k alkoholu uchylují stále víc a víc.

To, že se alkoholismus řadí mezi závislosti, a ještě ke všemu mezi ty velmi silné, je již delší dobu známý fakt. Stejně jako u ostatních závislostí na něm mají v našem mozku podíl systémy spojené se zpracováním emocí a odměny. Jaké konkrétní dráhy vedou k počátečnímu rozvoji alkoholismu však stále není zcela jasné.

Vědci z Velké Británie a Číny proto provedli studii, ve které zkoumali skupinu téměř dvou tisíc adolescentů z několika zemí Evropy. Pomocí funkční magnetické rezonance zjistili, že za rizikem rozvoje alkoholismu může stát několik mozkových center, které se navzájem ovlivňují. Konkrétně identifikovali dvě důležité mozkové oblasti, tzv. mediální orbitofrotnální kůru (mOFC) a dorzální periakveduktální šeď (dPAG), které rozeznávají nebezpečné či nepříjemné situace a následně se rozhodují, zda je z nich potřeba utéct.

Výsledky práce navrhují dvě cesty, jak se alkoholismus může u člověka rozvinout: Při první z nich alkohol inhibuje již zmíněnou dPAG, která má za úkol zpracování nepříjemných podnětů. Kvůli tomu má jedinec tendenci zanedbávat negativní a potenciálně i nebezpečné aspekty pití alkoholu a může sklouznout k tzv. kompulzivnímu pití.

Co když je ale naopak dPAG nadměrně aktivována? Ačkoliv to nemusí být na první pohled úplně jasné, i tato situace může vést k rozvoji alkoholismu. Člověk se totiž cítí být neustále v nepříjemné situaci, ze které se snaží dostat pryč, a alkohol se pro něj stává snadnou cestou k úniku. Takto autoři označují tzv. impulzivní pití.

Doktor Tianye Jia, hlavní autor studie, pro server Neuroscience News uvedl: "Zjistili jsme, že jedna a ta samá forma regulace v mozku může být porušena úplně opačnými směry, a přesto vést k velmi podobnému chování, vedoucímu k užívání alkoholu." Výsledky výše zmíněného výzkumu navíc korespondují s již dříve provedenými studiemi na myších. Díky těmto poznatkům tak můžeme lépe pochopit, jak závislost na alkoholu vzniká a kteří jedinci jsou k ní náchylnější.


Originální publikace: https://advances.sciencemag.org/content/7/6/eabd4074

Zdroj: Neuroscience News

Zdroj titulní fotografie: Dylan de Jonge; Unsplash