Tým evropských vědců objevil v meteoritu Oued Awlitis 001, který byl nalezen v roce 2014 na Západní Sahaře v Africe, nový vysokotlaký minerál donwilhelmsit, pomáhající objasnit, co se děje s materiálem v zemském plášti za extrémně vysokých tlaků. Meteorit zelenohnědého zbarvení váží 382 g a je dále složen z minerálů, jako jsou vápenaté živce, olivín a pyroxen. Vědci si myslí, že se mohl z Měsíce „utrhnout“ před zhruba 300 tisíci lety.
Donwilhelmsit je první vysokotlaký minerál nalezený v meteoritu. Jedná se o silikát s obsahem vápníku a hliníku, jehož krystaly o velikosti cca 5–15 µm podobné drobným jehličkám. Vědci zpozorovali tento minerál pod elektronovým mikroskopem a následně díky 3D elektronové difrakci určili jeho složení. Jeho vznik by se dal vysvětlit na pozemském modelu kontinentálních sedimentů vtažených hluboko do zemského pláště. Minerál byl pojmenován na počest amerického geologa Dona E. Wilhelmse, který se jako jeden z prvních vědců zabýval geologickým mapováním Měsíce a učil astronauty z misí Apollo rozpoznat, s jakými vzorky hornin by se měli z Měsíce vrátit.
Složením je tedy meteorit podobný horninám, ze kterých se skládají zemské kontinenty. Když horniny na těchto kontinentech zvětrávají, vytváří se sediment, který je díky vodě a větru transportován do oceánů, kde klesá na dno. Oceánské dno je pak společně s oceánskou kůrou podsouváno pod hustotně „lehčí“ kontinentální kůru, kde je pohřben při vysokém tlaku a vysokých teplotách. Když dosáhne hloubky zhruba 460 až 700 km, minerály, z nichž je již bývalý sediment tvořen, se začnou transformovat právě díky vysokým teplotám a extrémnímu tlaku. Mění se na minerály podobného složení, které jsou však v tomto prostředí stabilnější. Jedním z těchto minerálů může být podle vědců i nově objevený donwilhelmsit.
Nálezy vysokotlakých minerálů, které nevznikly na naší planetě, jsou důležité pro pochopení geologických procesů ovlivňující evoluci planet podobných Zemi. Jako příklad můžeme uvést horninotvorné procesy a deskovou tektoniku.
Původní publikace: https://doi.org/10.2138/am-2020-7393
Foto: Sebastian Voortman, Pexels
Michaela Šťovíčková
Matka dvou koček, milovnice živé i neživé přírody, otrok vědy, studentka geologie na PřF UK.
sledovat :
Vstup do diskuze