Těhotenství představuje pro imunitu poměrně složitý oříšek – je potřeba ji oslabit natolik, aby „neútočila“ na vyvíjející se plod a zároveň ji ponechat dostatečně funkční, aby byla schopna matku ochránit proti případným nemocem. Imunita ženy je modifikována také během kojení. Navíc – během obou těchto období se matka podílí na tvorbě imunitního systému dítěte.

Jelikož infekční onemocnění u těhotných žen mají obecně těžší až fatální průběh v porovnání s ostatní populací, doporučuje se vedle zvýšené opatrnosti v tomto období ženy také očkovat například proti chřipce (jako obrana matky) nebo přeočkovávat proti černému kašli (pro zvýšení protilátek a tím následné ochrany novorozence). Stejně tak COVID-19 způsobuje u těhotných závažnější průběhy, v některých případech i úmrtí. A jelikož je celosvětově naočkováno proti novému koronaviru již velké množství lidí, podařilo se získat i reprezentativní data o očkování těhotných žen. Ta zatím potvrdila bezpečnost vakcinace a její efektivitu ve tvorbě protilátek. Nová studie vědců z Harvardu, MIT a přidružených nemocnic, která vyšla v prestižním časopise Science Translational Medicine, se zaměřila na podrobné prozkoumání a srovnání imunitní odpovědi po první a druhé dávce mRNA vakcín od firem Pfizer-BioNTech a Moderna a na množství protilátek, které matka následně předá dítěti.

Očkování proti COVID-19 v těhotenství prochází podrobným zkoumáním, foto: CDC, unsplash.com

Na tomto místě je ještě třeba upřesnit, že studie byla provedena na těhotných ženách, které byly očkovány v průběhu celého těhotenství, nicméně publikovaná data vychází pouze z výsledků u žen očkovaných až během třetího trimestru a u kojících matek. Vyhodnocení výsledků žen, které byly očkovány v dřívějších fázích těhotenství bude teprve probíhat, jelikož kvůli dostupnosti očkování pro běžnou populaci až v průběhu jara nejsou kompletní data často ještě ani k dispozici.

Vědci tedy prozatím odhalili, že těhotné a kojící ženy měly v porovnání s běžnou populací nižší množství protilátek po první dávce vakcíny, pravděpodobně kvůli přirozeně utlumené imunitě. Nicméně po druhé dávce se množství protilátek srovnalo a mezi jednotlivými skupinami již nebyl pozorován rozdíl. Tento poznatek ukazuje na důležitost dokončení očkovacího schématu pro dosažení dostatečné ochrany proti COVID-19.

Jelikož v těhotenství je množství většiny látek, které se dostávají z krve matky k plodu upravováno při průchodu placentou, porovnávali badatelé protilátky v krvi matky a v pupeční šňůře. Výsledky ukázaly, že v mateřské krvi se nacházelo mnohem více protilátek než v krvi, které prošla skrze placentu do pupečníku. To si autoři výzkumu vysvětlují vysokou schopností filtrace a současně malým množstvím receptorů pro tyto protilátky u placenty ve třetím trimestru. Naopak množství protilátek v mateřském mléce bylo po druhé dávce očkování vysoké a navíc protilátkový koktejl byl u kojících matek odlišný, což je pravděpodobně dáno potřebou jiného typu imunitních buněk pro vývoj obranyschopnosti u kojenců. Vědci tak navrhují, aby byla matkám první dávka vakcíny podávána v časnější fázi těhotenství, kdy placenta propustí více protilátek a druhá v pozdější fázi pro doplnění jejich množství, které potom zůstanou v krvi matky i pro období kojení, čímž bude dostatečně ochráněno i miminko.

Foto: Ivan Díaz, unsplash.com

Při porovnání obou mRNA vakcín vědci zjistili, že se složení imunitních buněk po očkování mírně liší a výhodnější pro těhotenství a kojení se zdají protilátky, které se vytvoří po očkování vakcínou Moderna. Čím je však tato odlišnost způsobena není zatím jasné.

Studie již teď jednoznačně poukazuje na důležitost studovat vliv očkování na těhotné ženy obecně, nejen u COVID-19. Zásadní bude, zaměřit se na zkoumání imunitní odpovědi v jednotlivých fázích těhotenství, diky čemuž bude možné do budoucna navrhout a doporučit ideální vakcínu, která dodá mamince potřebnou ochranu v období, kdy má přirozeně sníženou imunitu a zároveň zajistí potřebné množství a složení protilátek pro vytvoření obranyschopnosti miminka.

Citovaná studie: https://www.science.org/doi/10.1126/scitranslmed.abi8631

Úvodní foto: Daniel Schludi, unsplash.com