Sami to znáte: v lednici najdete jogurt s prošlým datem spotřeby, ale chuť zvítězí a vy jej spořádáte. Nemůže vám být přece špatně - vždyť už jste to udělali poněkolikáté.
Orientovat se podle data spotřeby však není vždy přesné. Po jeho překročení jsou potraviny náchylné ke zkažení různou měrou a sami výrobci uvádějí na obalech komplikované informace, které zákazníky matou a strhávají k jejich nákupu.
Firat Gürder z katedry bioinženýrství na Imperial Bollege v Londýně přišel ovšem s nápadem, který tento problém může pomoci vyřešit. Vyvinul senzor kompatibilní se smartphony, který snímáním potravin dovede určit, zda jsou stále čerstvé, nebo zralé na vyhazov. Výhodou Gürderova senzoru je jeho nízká cena, jelikož výroba stojí přibližně dva centy. Senzor tak zaznamenává některé toxické plyny jako amoniak, či trimethylamin, typicky spojené s rozkladem bílkovin. Čip komunikuje s NFC tagem (Near Field Communication), které jsou běžně využívány například v bezkontaktních platebních kartách.
Hodnotit stav potravin podle vzhledu, nebo čichu je mnohokrát nedostatečné. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention) onemocní po konzumaci potravin ve Spojených státech průměrně jeden ze šesti Američanů. Gürderův senzor by tak mohl pomoci, aby se lidé konzumaci zkažených potravin vyhnuli, a předešli tak nebezpečným otravám.
Senzor snímající plyny však mohou mít podle Gürdera i alternativní využití, které naráží na současnou potravinovou situaci. Podle údajů Amerického ministerstva zemědělství (USDA) končí 30 až 40% potravin produkovaných ve Spojených státech na skládkách, kde v důsledku tlení dochází k uvolňování metanu, násobně silnějšímu skleníkovému plynu než oxid uhličitý. V případě, že by skládková produkce měla výraznější vliv na změnu klimatu by Gürderovy senzory mohly sloužit pro její kontrolu.
Technologie byla doposud testována pouze na baleném kuřecím mase a rybách, proto by se Gürder do budoucna rád zaměřil jak na snímání jiných typů potravin, tak distribuci své technologie, která by dle jeho slov mohla být veřejnosti dostupná do tří let. Důvodem jeho zaměření na masné výrobky je podle něj jejich vyšší hodnota a ekologická stopa.
Zdroj: Popular Science


Lukáš Kekrt
Populizátor vědy, ultramaratonec a naivní tramp, mikrobiologie, Karlova Univerzita
sledovat :
Vstup do diskuze