Lesy poskytují domov 80 % terestrické biodiverzity. S nárůstem lidské populace se ale mění. V Severní Americe a Evropě největší odlesňování často proběhla již před staletími. Lesy byly často nahrazeny pastvinami nebo plochou k pěstování zemědělských plodin. Toho jsme nakonec svědky v určitých oblastech i dnes. Výzkum, který vedla Edinburská univerzita a Univerzita v St. Andrews se zabývá dopady, jaké mají ztráty lesa na druhy a biodiverzitu za určitý čas.

V této studii byly použity databáze biologické rozmanitosti BioTIME a Living planet, které obsahují údaje shromážděné vědci z celého světa. Spojením více než 5 milionů záznamů o počtu různých rostlin a zvířat s informacemi o historických i současných maximech ztrát lesa, vědci analyzovali celosvětové dopady úbytku lesa na biologickou rozmanitost. Studie, publikovaná v časopise Science, odhaluje okamžité i zpožděné účinky odlesňování na ekosystémy. To indikuje, že odpověď biodiverzity na dopady lidské činnosti jsou různé a odehrávají se po celá desetiletí. Nálezy také odhalují, že v některých tropických oblastech dnes zažíváme ztrátu lesů výraznější, než kdy předtím. Existují také druhy, jako například tesařík alpský (Rosalia alpina), které nejlépe prosperují právě v původních neporušených starých lesích.

Tempo, jakým biologická rozmanitost reaguje na úbytky lesů, se pohybuje od několika let, jak je tomu v případě krátkověkých organismů (trav, heliofytů a hmyzu), až po desetiletí. U druhů dlouhověkých k důsledkům úbytku lesů nedochází hned a může trvat velmi dlouho než se projeví (stromy, větší ptáci či savci). Mnoho druhů, které vidíme v lesích dnes, se pravděpodobně liší od těch, jaké jsme vídali, když jsme vyrůstali.

“Překvapivě jsme zjistili, že úbytek lesů nevede vždy jen k poklesu biodiverzity. Když se ztratí lesní porost, může se zesílit probíhající změna biologické rozmanitosti. Například pokud rostlinný nebo živočišný druh příliš neprospíval už před ztrátou lesa, úbytek lesní plochy se pro něj stane ještě závažnějším. Stejná intenzifikace signálu platí i naopak pro růst druhů,” říká Gergana Daskalova, doktorandka Univerzity a vedoucí autorka studie.

Lepším porozuměním pozitivním i negativním dopadům úbytku lesa na biologickou rozmanitost lze zlepšit budoucí ochranu a obnovu globálních ekosystémů. S vědeckou spoluprací, která spojí datové soubory z celého světa, lze posuzovat, jaký je aktuální stav světových lesů a sledovat miliony druhů rostlin a zvířat, které v lese žijí.

Zdroj: ScienceDaily, zdroj titulní fotografie: Noel Broda, Unsplash