V posledních letech je nemalá pozornost věnována včelám a jejich celkovému přínosu. Včelí superorganismus je nesmírně složitá věc, od které by se společnost mohla leccos přiučit. Jak se mají včely dnes? Opravdu mají namále?
Slova s příponou "super" jsou v dnešní době poměrně v kurzu. Někdy je na ně nahlíženo s odporem. U včel to rozhodně platit nemůže. V jejich případě se opravdu jedná o SUPERorganismus. Celé společenství je naprogramované jako velmi složitý počítač. Základ tvoří matka, dělnice, plásty a bezpečné obydlí. Díky střídání dvou generací (krátkověké a dlouhověké) se celý organismus může rok co rok obměňovat a přežívat. Záleží především na tom aby dokázal udržet přesně nastavenou teplotu v úlu podle ročního období. Pokud se všechny další aspekty (kterých je nespočet) dodrží, včely přežijí. Co se ale stane když zasáhne člověk?
Oproti dřívějším dobám už nemůžeme říct, že v Česku žijí divoké roje. Jednou za čas se může stát, že roj uletí a pár sezón přežije. Avšak dříve či později přijde období, které pro něj z hlediska teploty bude fatální. Nejedná se o žádnou novinku. Množství včel je v Česku i tak naprosto dostatečné. Podle vědeckých studií stačí jedno včelstvo na 1km². V České republice jich je osm! Čelíme tedy spíše problému vyoké hustoty včelstev. Pokud by se dál zvyšovala, můžeme očekávat velkou mezidruhovou konkurenci a to také nechceme.
Trochu zkreslené jsou rovněž zprávy ze zahraničí. Pokud se např. stane že v USA vlivem špatného zacházení či náhlé epidemie onemocnění včelař přijde o svá včelstva, nejedená se, stejně jako u nás, o pár úlů. Škoda na několika desítkách tisících včelstev se jistě projeví. Jde však o jednorázové ztráty, které se dají nahradit. Nějaký značný kontinuální úbytek zatím nebyl prokázán.
Dalším kriteriem, které je velmi diskutované je péče. V naší zemi existuje poměrně přísný a přesný registr včelařů, který na základě svých kontrol zdatně brání množení případů varroáz nebo moru včelího plodu. Podobně nakládá i s dodržováním norem chemického postřiku. Insekticidy tak ohrožují včely jen minimálně. Jak je to s takovou řepkou?
"Ty včely mají rádi tu řepku," řekl náš pan premiér ve svém hodnotném projevu na probírané téma. Jestli ji mají rády nebo ne zodpovědět nedokážeme. Jisté je to, že postřiky, kterými se řepka ve velkém ošetřuje nijak včely neohrožují. Jednoduše proto, že květ řepky nekvete tak dlouho. V jednom jsou přeci jen řepková pole nevhodná.
Co včelám vadí je nízká diverzita květeny. Nevhodná jsou tak nejenom řepková pole, ale i velké ovocné sady. Včely potřebují kontinuální zdroje a ne takové, které vykvetou a za dva týdny jsou pryč. Nemá je poté co nahradit. Co ale můžeme dělat abychom jim situaci ulehčili?
Základem je dobrá a hygienická péče. Dodržování regulí a pravidel je to nejmenší. Včas podchytit rozvíjející se onemocnění a co nejdříve je řešit, nepoužívat náhražky stravy, ale léty osvědčený bílý cukr. Poté se nebudeme muset bát, že by nás včely ve velkém opouštěly.
Líbil se vám článek? Odměňte nás sledováním naší stránky na facebooku. Každá práce něco stojí a bez vaší podpory se neobejdeme. Děkujeme


Petr Kašík
V jedoduchosti je krása. Popularizace vědy. Sport. Knihy. Naivní tramp. Univerzita Karlova, Molekulární biologie
sledovat :
Vstup do diskuze