Od dob Mezopotámie, kdy tahali válečné vozy, až po středověk, kdy pomáhali mlít obilí. Osli nesli na zádech lidskou civilizaci po staletí. Analýza DNA nyní odhalila, jaký je ve skutečnosti vztah starověkých lidí s osly.

Genetické knihovny více než dvou set oslů z celého světa ukazují, že byli domestikováni asi před 7000 lety ve východní Africe. Archeologové o tom infomují v časopise Science.

„Historie osla vědce mátla roky,“ říká Ludovic Orlando, molekulární archeolog z Centra pro antropobiologii a genomiku v Toulouse ve Francii. Nový objev ukazuje, že osli byli domestikováni během jedné události, a to zhruba 3000 let před koňmi.

DNA má velký potenciál pro odhalení sdílené historie lidstva s našimi zvířecími společníky. V roce 2021 Orlando a jeho kolegové použili DNA z koňských kostí, aby sledovali jejich domestikaci do euroasijských stepí na území dnešního jihozápadního Ruska před více než 4200 lety.

Historie oslů (Equus asinus) zůstala neznámá. Dnes se domestikovaní osli vyskytují po celém světě. Ubývající počet divokých oslů v Asii a Africe (tedy nejbližších divokých příbuzných oslů) ukazoval na jeden z těchto kontinentů jako na pravděpodobnou oslí domovinu.

Osli jsou v mnoha zemích stále nepostradatelní. Wim van 't Einde via Unsplash

Archeologické důkazy – včetně 5000 let staré egyptské tabulky zobrazující pochodující osly, ovce a dobytek – se zaměřily na Afriku jako na nejpravděpodobnějšího uchazeče. Genetické studie pokoušející se určit, kdy a kde byli osli domestikováni, byly z velké části neprůkazné.

Bylo to pravděpodobně proto, že vědcům chyběla oslí DNA z dalších koutů světa, říká Orlando. Například dosud nebyly zveřejněny žádné gonomy oslů žijících jižně od rovníku v Africe. Aby Orlando a jeho kolegové získali širší diverzitu DNA, shromáždili 207 genomů oslů žijících v 31 zemích od Brazílie po Čínu, spolu s DNA patříc 31 oslům, kteří žili před 4000 až asi 100 lety.

Porovnáním s genomy divokých oslů vědci zjistili, že genetická linie všech oslů mohla být vysledována zpátky k jediné domestikační události ve východní Africe, kolem roku 5000 před naším letopočtem. Odtud se domestikovaní osli rozšířili po zbytku kontinentu a do Evropy a Asie, kde vytvořili geneticky odlišné regionální skupiny. Lidé rozšířily osly téměř na každý kontinent na Zemi a spolu s nimi i jejich genetické dědictví.

„Naše ýsledky vnáší do příběhu o domestikaci osla nové světlo,“ říká Emily Clark, genetička hospodářských zvířat z Roslinova institutu na University of Edinburgh. „Osli jsou mimořádná hospodářská zvířata, která jsou nezbytná pro živobytí milionů lidí na celém světě,“ dodává.

Proč se lidé před tisíci lety rozhodli zkrotit divoké osly, není přesně jasné. Ale načasování jejich prvního rozšíření přes východní Afriku se shoduje s obdobím, kdy Sahara začala být vyprahlá a expandovala.

„Osli jsou šampioni, pokud jde o přenášení věcí, a jsou dobří v překonávání pouští,“ říká Orlando. „Jak se poušť zvětšovala, mohli osli poskytnout tolik potřebnou pomoc při přepravě zboží přes stále sušší terén.“

Archeologické záznamy o oslech v Africe mimo Egypt jsou řídké. Nový výsledek by mohl pomoci archeologům zúžit pátrání na nové oblasti, aby se dozvěděli více o prvních oslech a lidech, kteří je ochočili.

Podle Orlanda osli stále poskytují spoustu podpory lidem žijícím v zemích s nízkými a středními příjmy. Pochopení společné historie lidí a oslů by mohlo být užitečné i v budoucnu.

Originální publikace: The genomic history and global expansion of domestic donkeys | Science (IF 41,84)

Zdroj: ScienceNews

Úvodní obrázek: Ansgar Scheffold via Unsplash

Více o zvířatech na CZECHSIGHT:

Vědci našli domovinu moderních domácích koní v jihozápadním Rusku
Moderní domácí kůň má velký podíl na formování lidské společnosti. Nová analýza starověké DNA odhaluje, kde a kdy toto partnerství mezi člověkem a koňmi začalo.
Brazilské mokřady křižují jaguáři, živí se tam rybami
Jaguáři obývající brazilské mokřady tráví dny po krk ponoření ve vodě. Brouzdají krajinou a hledají ryby. Když zrovna neloví, tráví velké kočky čas hraním na souši. Způsob života těchto jaguárů je naprosto odlišný od všech známých populací na světě.
Plameňáci si dobarvují vyšisované peří
Plameňákům růžovým se nezamlouvá jejich sluncem vybledlé peří na krku. Vlastním barvivem bojují proti vyšisování drahocenného peří na krku. Atraktivní zbarvení je klíčové pro přilákání partnera.