Osvícenská doba a společnost se nesla ve znamení fascinace novými horkými nápoji, jež se s nebývalou oblibou od přelomu 17. a 18. století šířily Evropou, jako byly čaj, káva či čokoláda.
Učenec a botanik Carl Linné vůči těmto trendům nezůstal imunním. Nejenom, že o účincích horkých nápojů na lidský organismus, jakož i o rostlinách, z nichž se získávají, napsal několik studií, ale sám se je pokoušel pěstovat. Na univerzitě v Uppsale v severním Švédsku, kde působil jako profesor medicíny, zřídil skleník na čajové sazenice, které získal prostřednictvím švédských odborníků ve službách Jamese Cooka.
Linného pokus o pěstování švédského čaje nevyšel, za to se mu však podařilo vypěstovat plody kávovníku - a to přimělo švédského krále Gustava III. k provedení bizarního pokusu. Většinový názor dobových vědců byl, že káva je nezdravá, nicméně zároveň byla jediným plodem, který by mohl být pěstován ve Švédsku či na jeho nedávno získaném zámořském teritoriu, karibském ostrově sv. Bartoloměje. Gustav III. nebyl zrovna stoupencem kávy, uvalil na ni vysoké clo, a naopak věřil v léčivé účinky čaje. Jelikož ale patřil k podporovatelům vědy, sáhl k bizarnímu pokusu.
V roce 1772 byli dva muži, dvojčata, odsouzeni k smrti za sérii drobných zločinů, krádeží a napadení. Král vyhověl jejich žádosti o změnu trestu na doživotní žalář s tím, že jeden bude pít každý den tři šálky kávy a druhý tři šálky čaje. Na oba bude dohlížet dvojice lékařů, která posoudí zdravotní dopady obou nápojů.
Tímto klinickým experimentem mělo být objektivně rozhodnuto o prospěšnosti obou nápojů. Král se nicméně výsledků svého pokusu nedožil, byl zavražděn v roce 1792 a oba lékaři měli dle tradovaných zpráv zesnout dva roky poté při jedné z epidemií moru. Nicméně prvním zesnulým vězněm se stal - ve věku 83 let - ten, který pil čaj (1825). Dvojče, pijící kávu, mělo zemřít o čtyři roky později.
Přirozeně, autenticita této bláznivé historky je sporná. Třebaže zmíněný příběh je doložen dobovými prameny a často byl v souvislosti s Gustavem III. zmiňován, jeho šíření mohlo do jisté míry souviset se snahou dokázat, jaký blázen král Gustav III. byl - a proč jeho vražda nebyla zas takový zločin.
Zdroj: Charlotte Bellamy: The Heritage on the Hill (Bibliothecae Regiae Universitatis Upsaliensis 13, Uppsala universitetsbibliotek , 2014, ISBN 978-91-506-2391-8)
Zdroj obrázku: Wikimedia
Více ze seriálu "Kousek historie":
Tomáš Konečný
Historik s ambicí popularizovat dějiny vědy a ukazovat proměny mentalit. Jinak též pracovník Národního technického muzea, doktorand Filozofické fakulty UK a pesimista.
sledovat :
Vstup do diskuze