Změna klimatu vede k prodlužování vegetačních období v arktických oblastech. Nová studie ukazuje, že arktičtí bezobratlí predátoři - slíďáci (Pardosa glacialis) - na tyto změny reagují. Jsou nyní schopni vyvést i dvakrát tolik potomstva během krátkého arktického léta. Arktičtí pavouci jsou v tundře četní a v potravním řetězci bezobratlých se nachází na samém vrcholu. Typicky jim trvá několik let než dospějí a jsou schopni se rozmnožit. Nyní se ale vysoko na severu něco děje.

Jak lze předpokládat, klimatická změna je zde na severu mnohem více dramatická, než na jiných místech planety. Průměrná teplota znatelně roste a to vede k výraznému ovlivnění tamějších ekosystémů. Vědci již dříve upozorňovali, že rostliny vlivem změny klimatu kvetou čím dál dříve. Existují také záznamy, že se organismy rozšiřují stále více na sever a do horských oblastí. Tým vědců z Aarhuské univerzity ukázal, že tyto změny se promítají i v rozmnožování bezobratlých. Pracovníci výzkumné stanice Zackenberg na severovýchodě Grónska po dobu téměř 20 let odchytávají slíďáky jako součást programu monitoringu grónských ekosystémů. Pavouci byli odchytáváni do malých propadových pastí, nastražených v různých typech vegetace.

Slíďáci nosí svá vajíčka v tzv. vaječném kokonu. Výzkumníci počítali vajíčka v kokonech jednotlivých pavouků. Tuto informaci spolu s obdobím, ve kterém bylo zvíře chyceno, zanesli do časové řady. Při pohledu na počet vajec ve vaječném kokonu během sezóny bylo znatelné, že v určitých obdobích léta vyprodukovali pavouci i dva kokony vajec. Tento fenomén je nám známý z teplejších zeměpisných šířek, ale nebyl nikdy předtím pozorován v Arktidě. Vše tedy nasvědčuje, že arktické ekosystémy se mění. Vedoucí výzkumu Toke T. Høye uvádí, že je nyní k dispozici nejdelší časová řada. To dovoluje ukázat, jak malá zvířata v Arktidě mění svůj životní cyklus, jako odpověď na změnu klimatu.

“Tyto změny v životním cyklu nebyly dříve pozorovány a důkazy nasvědčují, že tento fenomén hraje pro arktický hmyz a pavouky důležitou roli,” řekl Toke T. Høye.

Dlouhodobé časové řady ukazují, že čím dříve zmizí z povrchu sníh, tím více pavouků může vyvést dvě snůšky potomků. Výzkumníci chápou tuto odpověď na změnu klimatu jako schopnost se adaptovat na nové podmínky. Pokud by takto pavouků a hmyzu v Arktidě přibývalo, mohly by být ovlivněny i pevninské potravní řetězce.

Zdroj: ScienceDaily, zdroj titulní fotografie: Andy Holmes, Unsplash