Plastózou vědci označili stav, kdy se v organismu vyskytuje velké množství větších či menších jizev způsobených plastovými úlomky. Je pravděpodobné, že problém nepostihuje pouze ptactvo. Předpokládá se, že znečištění plasty ovlivňuje více než 1 200 mořských druhů téměř na všech úrovních potravního řetězce, a přesto vědci stále přesně nevědí, jaký vliv mají požitá nebo vdechnutá syntetická vlákna a úlomky na zdraví živočichů.
K objevu plastózy přispělo studium burňáka světlonohého (Ardenna carneipes). Tento pták sídlí především na ostrově Lord Howe asi 600km od pobřeží východní Austrálie. Navzdory obrovské vzdálenosti od lidské civilizace množsví mláďat vylíhnutých na ostrově Lord Howe umírá pomalou smrtí, za kterou zřejmě může znečištění plasty.
Víte, že...
Burňáci využívají k hledání potravy tzv. "rybolovné vůně". To znamená, že dokáží detekovat vůni tuku ryb, která se uvolňuje při jejich trávení, a tím určit polohu rybářských flotil. Tento zvláštní smysl jim umožňuje najít potravu i v oblastech, kde se ryby nacházejí hluboko pod hladinou a nejsou viditelné z povrchu.
Když australští vědci spolu s týmem z londýnského Národního historického muzea zkoumali mrtvoly desítek uhynulých ptáků z ostrova Lord Howe, objevili v jejich žaludku nadměrné známky zjizvení. To je pravděpodobně způsobeno drobnými kousky ostrého plastu, které se opakovaně zarývají do jejich epitelů. První komora ptačího žaludku, zvaná proventriculus, se bez možnosti hojení poškozením deformuje.
Nadměrné jizvení a chronický zánět pozorovaný v žaludcích mořských ptáků naplněných plastem vede vědce k domněnce, že se jedná o specifické fibrotické onemocnění. Nazvali ho "plastóza", aby zachovali názvosloví s jinými fibrotickými onemocněními, jako je silikóza a azbestóza vyznačujících se poškozením tkání vnějším působením.
V laboratorních podmínkách bylo poškození žaludku v důsledku znečištění plasty identifikováno teprve v posledních dvou letech a většina výzkumu probíhala na hlodavcích. Testované kusy plastů zároveň nebyly řádně zvětralé, jako je tomu ve volné přírodě.
Laboratorní studie nicméně ukázaly, že ostré pozřené makroplasty o velikosti kolem 5 milimetrů mohou blokovat trávicí trakt, způsobit jeho vředy nebo perforaci a zároveň snížit chuť k jídlu. V závažných případech může zvíře dokonce zemřít hlady. Studie provedená u burňáků je první, která prokázala výskyt plastózy u volně žijících zvířat.
Ve ztvrdlém a nepružném žaludku naplněném plastem je prostor pro novou potravu omezený a trávení je zřejmě značně narušeno. Vědci tvrdí, že s tak velkým množstvím zjizvené tkáně není sliznice vnitřního orgánu zdaleka tak dobrá při vylučování trávicích enzymů nebo vstřebávání živin.

"Trubicové žlázy, které vylučují trávicí látky, jsou asi nejlepším příkladem dopadu plastózy," vysvětluje Alex Bond, ochranářský biolog. "Při konzumaci plastů žlázy postupně zakrňují, až nakonec při nejvyšších úrovních expozice zcela ztratí strukturu tkáně."
Důsledky požití plastů nemusí být stejné pro žaludky všech mořských ptáků nebo dokonce pro žaludky všech živočichů, ale vzhledem k všudypřítomnosti požitých plastů v mořském potravním řetězci je důvod se obávat zdravotních dopadů.
U lidí nedávné studie prokázaly, že lidé se zánětlivým onemocněním střev (IBD) mají tendenci mít zvýšené množství mikroplastů ve výkalech. Mezi 52 účastníky studie byla větší expozice plastům úzce spojena s nejhoršími příznaky IBD. Studie nebyla provedenanadostatečně velkém vzorku, tedy neprokazuje příčinu a následek, ale vzhledem k tomu, že mikroplasty byly nalezeny v lidské krvi, placentě, výkalech a nejhlubších částech našich plic, představuje zvednutý prst a zájem vědcům další výzkum.
Požité plasty mohou způsobit nejen fyzické poškození, ale mohou také poskytnout cestu parazitům a mikrobům, aby se stopem dostali do těla. Kromě toho mohou plasty při rozkladu vypouštět toxické a perzistentní chemické látky s potenciálně nebezpečnými účinky na zdraví.
Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304389423003722?via%3Dihub#fig0020 (i.f. 14,2)
Foto: Wikimedia Commons, Duncan Wright
Více z plastů na CZECHSIGHT:






Petr Kašík
V jedoduchosti je krása. Popularizace vědy. Sport. Knihy. Naivní tramp. Univerzita Karlova, Molekulární biologie
sledovat :
Vstup do diskuze