Když jsem před dvěma lety založil Trime, začal jsem se touto otázkou intenzivně zabývat. A ukázalo se, že stejně jako nehledáme zkratky při výrobě našich výživových doplňků, nemůžeme je hledat ani v otázce udržitelnosti. Měli bychom se zaměřit na snížení své uhlíkové stopy? Kdepak, tak jednoduché to není. Co nám zbořilo zaběhlé představy? V čem jsme zjistili, že chybujeme? A je plast opravdu takovým „ďáblem“, jak je nám často prezentováno?
„Mezi výživovými doplňky najdeš kvalitní produkt velmi těžko,“ řekl mi před téměř čtyřmi lety můj tehdejší nutriční poradce Jakub Přibyl. Těžké kovy, syntetické receptury a minimální přínos pro lidské zdraví – s tím vším se dnes na trhu se suplementy běžně setkáte. Proto jsme se tehdy pustili do vývoje vlastních produktů. Takových, jejichž synonymem bude především kvalita a jejichž životní cyklus od výroby až po odpadkový koš zanechá v životním prostředí co nejmenší stopu. Sami jsme se přesvědčili o tom, že chceme-li takovou filozofii vyznávat, čeká nás dlouhá a náročná cesta, kterou zkratkami neobejdeme. Vytvořením vysoce kvalitního produktu udržitelnost zdaleka nekončí. Řešili jsme i řadu dalších faktorů, které šetrnost výrobku k životnímu prostředí ovlivňují. Pro opravdu udržitelný produkt totiž nestačí jen vyřešit konkrétní problém, ale rozplétat pavučinu vzájemných souvislostí.
Spletitá cesta k udržitelnosti
Snadno se totiž může stát, že prémiový produkt výrobce znehodnotí nevhodným obalovým materiálem. Ačkoli je například takové sklo často ukazováno v tom nejlepším světle, pro skladování řady produktů může být jeho použití zcela zbytečné. Je totiž energeticky náročnější na výrobu než plastový obal, a tak jej má smysl použít jen v případech, kdy potřebujeme skladovat citlivé produkty jako oleje či řasy. Environmentální stopu výrobku však ovlivňuje i počet kusů v jednom balení či jeho velikost. Proto je namístě přemýšlet nad celou cestou, kterou produkt k zákazníkovi urazí. Pokud jej vyrábí továrna, pro kterou je udržitelnost druhořadým problémem, nebo z ní produkt pocestuje přes půl světa, je na pováženou, zda si nálepku udržitelnosti skutečně zaslouží.
Odpovědi na tyto otázky zajímaly i nás. Proto jsme se rozhodli podrobit svoje produkty vědeckému pohledu a ve spolupráci s laboratoří VŠCHT vypracovali environmentální studii, která si dala jasný cíl – zjistit, jak si naše suplementy v těchto ohledech stojí. Nasimulovali jsme několik scénářů. Naše suplementy v nich urazily 25 až 1 000 kilometrů zabalené do různých obalových materiálů – jednou cestovaly v PET, jindy ve skle nebo HDPE, tedy polyethylenu s vysokou hustotou. Mimo jiné nás zajímalo, jaký dopad na životní prostředí má velikost jednotlivých balení nebo ochranný výplňový materiál v přepravních krabicích. Plasty jsou v dnešní společnosti často stigmatizované jako to nejhorší, co si z hlediska udržitelnosti můžeme představit. Když jsme však plastový obal z PET porovnali s farmaceutickým sklem, ukázalo se, že naše úsudky byly v mnoha ohledech chybné.
Sklo versus plast
Ačkoli skleněné lékovky vyhrávají nad plastovými po stránce toxicity, spotřeby surovin a dalších environmentálních faktorů, plastový výrobek se mohl pochlubit výrazně nižší uhlíkovou stopou. Překvapilo to i nás, ale při srovnání procesů výroby plast versus sklo je to jako svítit žárovkou deset minut oproti šesti hodinám. Ukázalo se navíc, že oproti sklu přináší recyklace našeho plastu benefit v podobě většího množství vyprodukované energie. Plast si ve studii vedl natolik dobře, že se na první příčce mezi testovanými materiály umístilo balení z obvykle démonizovaného PET.
Díky studii jsme zjistili, že přestože je výroba skla oproti plastu energeticky náročnější, z hlediska stability produktu je pro nás naopak v určitých případech jasnou volbou. Proto u nás produkty náchylné k degradaci či oxidaci (zejména s obsahem omega-3 mastných kyselin) v jiném obalu nekoupíte. Přemýšleli jsme i nad tím, do jaké míry můžeme pomoci udržitelnosti změnou počtu kapslí. 40 kusů navíc nemusí znít jako závratný rozdíl, jejich přidáním do jednoho balení jsme ale snížili jeho environmentální dopad o celou třetinu.
Nehledat zkratky
Když si vzpomenu na to, jakým způsobem jsme o udržitelnosti přemýšleli dříve, musím říct, že nám studie značně otevřela oči. Díky ní teď vidíme všechny proměnné a nezaměřujeme se pouze na jediný problém. Mohli bychom se hnát pouze za tím, aby náš suplement zanechal co nejnižší uhlíkovou stopu, a zbývající faktory ignorovat. Sice bychom si na své produkty mohli dát nálepku udržitelnosti, nicméně s vědomím, že nepomáháme přírodě, ale pouze svému marketingu.
Osobně soudím, že by tento přístup mělo následovat i mnoho jiných firem, které své produkty prezentují jako ekologicky udržitelné. Ačkoli pro nás vždy bude alfou omegou, abychom svému zákazníkovi nabídli nezávadný produkt, přemýšlíme samozřejmě i nad tím, zda je daný obal pro konkrétní produkt tím nejlepším řešením z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí. V budoucnu proto chceme udržitelnost našeho byznysu nadále prohlubovat, a to nejen výběrem vhodných obalů, ale i maximálním kontaktem s výrobou.
Pokud ani vám není udržitelnost lhostejná, při výběru produktů sledujte i nejrůznější standardy a certifikace, které vám napoví, že je daná surovina získávána eticky a v souladu s přírodou. Nás takové normy dovedly až k dodavateli rybího oleje, který dbá na to, aby svá loviště ponechával část roku netknutá a umožnil jejich přirozenou obměnu. Především bych vám však doporučil, abyste na produkt nahlíželi z více úhlů pohledu a neskákali na lep líbivému marketingu. Nejenže si budete moci být jistí, že jste pro udržitelnost udělali maximum, ale váš pečlivý výběr ocení i samotná příroda.
Autorský text: Michal Kočí, spoluzakladatel a CEO Trime
Foto: Marc Newberry, Unsplash
Více o plastech z CZECHSIGHT:
Petr Kašík
Peter Kutsos
Vstup do diskuze