Rybolov v posledních letech mnoho sviňuch usmrtil. Vědci věří, že dnes přežívá méně než 20 jedinců sviňuch. Nová analýza ukazuje, že ani přes malý počet jedinců v populaci druh nemusí vymřít. Sviňuchy kalifornské (Phocoena sinus) takto dlouho přežívaly, minimálně 200 tisíc let a dokonce prospívaly. Je patrné, že jejich genetická (ne)rozmanitost v tomto případě nepředstavuje ten faktor, který by způsobil jejich zánik. (Otázku genetické diverzity populací řešíme také například v článku “Zoologové oživili 40 let zmrazené buňky k naklonování ohroženého koně Převalského”)
Kromě sviňuchy existují i jiné druhy, které si dlouhodobě udržují malou, ale stabilní populaci, aniž by trpěly inbrední depresí. Mezi tyto druhy patří například narval, gorila horská nebo lišky z Normanských ostrovů. Heterozygozita (zjednodušeně genetická variabilita) celého genomu je u sviňuchy kalifornské nejnižší mezi savci — tedy mezi známými analyzovanými druhy savců, jenže je rovnoměrně rozdělena mezi jednotlivé chromozomy. Dlouhá historie málo početných populací tak poskytla druhům čas k očištění se od škodlivých mutací, které by jinak mohly ohrozit zdraví jejich populací.

Tato myšlenka, že sviňuchy se takto v malých populacích udržují, není úplně nová — někteří vědci toto předpokládali už asi před 20 lety. Nové pokročilé genetické nástroje, spojené s rychlou počítačovou technikou pomohly tyto domněnky potvrdit. Nová analýza zkoumala živou tkáň sviňuchy, která byla chycena během akce Last-ditch International 2017, která měla za cíl pokusit se o záchranu rychle ubývajících druhů zvířat. Bohužel tato samice při odchytu zahynula, ale její buňky odhalily doposud nejvíce kompletní a vysoce kvalitní sekvenci genomu, která kdy byla u delfínů, sviňuch nebo velryb provedena.
Ačkoliv není genom sviňuchy kalifornské (Phocoena sinus) rozmanitý, zvířata jsou zdravá. Nejnovější terénní zkoumání na podzimu 2019 napočítalo asi devět jedinců sviůch, včetně tří mláďat. Robustní mláďata naznačují, že inbrední deprese zdraví sviňuch nepoškozuje.
„Tento a další příklady naznačují, že narozdíl od paradigmatu ‘extinkčního viru’, který může způsobit zánik druhů s nízkou genovou rozmanitostí, jsou některé druhy schopné dlouhodobě přetrvávat s nízkou genetickou rozmanitostí a zároveň malou velikostí populace,“ napsali vědci v nové studii.
Zdroj: Phys.org, Zdroj titulní fotografie: Mexico News Daily


Michal Barták
Studuji biologii na Univerzitě Karlově, zajímám se o opylování rostlin hmyzem v tropech. Rád se učím, rád cestuji daleko za přírodou, hraju na klavír, tancuju a snažím se psát. Mám fretku a papouška.
sledovat :
Vstup do diskuze