Technika je založena na takzvaném brain-computer rozhraní, které umožňuje komunikaci těchto dvou systémů. Doposud výzkumníci pracovali jenom s jednosměrným typem komunikace – mozkové signály řídily jednoduché a dopředu dané úkony na počítači, jakými jsou například formulace písmena nebo pohyb kurzoru na ploše. Nová metoda zvaná neuroadaptivní generativní modelování tak vůbec poprvé zpřístupňuje dvousměrný a simultánní tok informací, díky kterému je možné provádět o mnoho komplexnější úlohy.
První studie využívající dvousměrný tok informací demonstrovala jeho možnosti na experimentální situaci, která zdánlivě připomíná strojové čtení myšlenek. Skupina respondentů napojených na EEG se dle instrukcí dívala na několik stovek počítačem generovaných hyperrealistických portrétů. Při jejich prohlížení si měli všímat znaků typických pro určitou kategorii, například pro mládí nebo stáří. Na základě reakce mozkové aktivity na vyobrazení jednotlivých znaků byl pak počítač schopen vytvořit nové portréty, které více odpovídaly představám účastníků. Hledal tedy shodu mezi tím, co výzkumné subjekty viděly a co očekávaly.
Technika nerozeznává lidské myšlenky, nýbrž odpovídá na asociace, které máme k jednotlivým mentálním kategoriím a na jejich základě adaptuje své výstupy. Výsledkem je produkce obrazů, které reprezentují naši subjektivní představu například o starých lidech. Průměrná shoda mezi očekáváním respondenta a výsledným portrétem byla v rámci tohoto experimentu 83 %.
Další využití systému spatřují vědci zejména v oblasti výzkumu sociální, kognitivní a emoční percepce, ale také v umělecké činnosti formou rozšíření lidské kreativity a tvořivosti.
Vstup do diskuze