Pteropodi patří mezi skupinu zadožábrých plžů. Do jejich širší příbuznosti tedy patří i ti suchozemští. Vznešeně se rozdělují na dvě hlavní skupiny - mořské anděly a motýly.
Počeštěný název těchto živočichů je metaforou jejich způsobu života. Tráví ho totiž vznášením se ve vodním sloupci. Vzhledem ke své malé velikosti se mohou počítat také do mořského planktonu. Ten je charakteristický nízkou mírou odolnosti na chemické změny prostředí. Pteropodi však pravděpodobně nejsou pouze basální součást potravního řetězce a život, který při problému vyhyne jako první…
Nejstarší nálezy těchto šneků pochází ze svrchní křídy, konkrétně stupně kampán. V tomto období se vyskytují velice řídce v paleontologickém záznamu. Při jejich křehkosti se není čemu divit, i když je jejich schránka tvořená z odolného kalcitu.
Novým výzkumem jejich možného původu se v poslední době zabývá veliké množství vědeckých kapacit. Takzvané molekulární hodiny, nástroj genetiků pro určování stáří jednotlivých taxonů, posunuly možný prvopočátek jejich vývoje až do období spodní křídy. V paleontologickém záznamu se nám však z tohoto období pravděpodobně nezachovali, ať už díky jejich křehkosti, nebo tomu, že tehdy žádnou schránku ještě neměli.
Víše zmíněné má zajímavý kontext. Pteropodi by v tomto případě hravě přežili veliké množství změn v chemismu oceánů, a to více než úspěšně. Dnes tvoří velkou část mořského života a dokonce tvoří jejich odumřelé schránky také sediment, takzvaný pteropodový kal. V dnešní době roste množství rozpuštěného CO2 v oceánech. Ten narušuje karbonátové schránky živočichů a světe div se, pteropodí populace vzkvétá dál.
Vstup do diskuze