Pokémon, chvátající kulička či sírová perla Namibie – aneb když mikrobiologové pojedí vtipné kaše

Pokémoni mezi bakteriemi

Pokemonas abra a Pokemonas kadabra jsou endosymbiotické bakterie, které byly objeveny v březnu tohoto roku. Jedná se o bakterie příbuzné patogenním legionelám, které způsobují zápal plic – tzv. legionářskou nemoc. Nově popsaný bakteriální druh získal své jméno na základě životního stylu podobného tomu, jaký vedou pokémoni – bakterie žije uvnitř buněk měňavek stejně jako pokémoni ve svých pokébalech. Ve známé videohře mají pokémoni jménem Abra a Kadabra schopnost teleportace, synchronizace a soustředění.

Chvátající ohnivá kulička

Pyrococcus furiosus patří do skupiny archea, což je skupina mikroorganismů paralelně existující vedle bakterií. Jedná se o extrémního termofila, který žije v prostředí, jehož teplota se pohybuje mezi 70 a 106 °C. Dokáže tak přežít teploty, které jsou pro naprostou většinu jiných organismů smrtící. Pyrococcus je díky svému bičíku vysoce pohyblivá archebakterie, která se zároveň vyznačuje velmi rychlým množením. A právě díky tomu získala své jméno, které v překladu znamená chvátající ohnivá kulička.

Strašný kok odolávající radiaci

Deinococcus radiodurans je velmi odolná načervenalá bakterie, která je známá především díky své výjimečné schopnosti odolávat vysokým dávkám UV záření a radiace. Zatímco pro člověka je smrtelnou dávkou radiace o intenzitě přibližně 10 grayů, Deinococcus dokáže přežít i záření o intenzitě 15 000 grayů. Mimo to zdatně odolává nízkým teplotám, extrémnímu suchu, kyselému prostředí a vakuu. Je proto předmětem zájmu astrobiologů i biotechnologů, kteří by rádi tuto bakterii využili pro degradaci radioaktivních odpadů.

Sírová perla z Namibie

Kromě toho, že má Thiomargarita namibiensis krásné jméno, je zajímavá také z jiného hlediska. Jedná se totiž o vůbec největší popsanou bakterii, která může dorůstat délky až 0,75 mm. Je tedy viditelná pouhým okem. Jak název napovídá, tato bakterie byla objevena na pobřeží Namibie. Druhá část jejího názvu odkazuje na granule atomární síry, které Thiomargariata skladuje uvnitř své buňky a využívá je jako zdroj energie.

Žhavý kominík

Pyrolobus fumarii patří stejně jako zmiňovaný Pyrococcus furiosus mezi archea. Tento extremofilní mikroorganismus je jedním z teplotně nejodolnějších organismů vůbec. Ačkoli má nejraději teplotu okolo 106 °C, množí se i při teplotě 113 °C. Ve větším teplu dokáže žít už jen tzv. Strain 121, který odolává teplotě ještě o 8 °C vyšší. Pyrolobus obývá podmořské hydrotermální průduchy zvané černé kuřáky, na což odkazuje i jeho jméno.

Zdroj: SciTechDaily, Brock Biology of Microorganisms, zdroj titulního obrázku: RAEng_Publications, Pixabay