Potenciál obnovitelných zdrojů v České republice: Fotovoltaické elektrárny na brownfieldech

Zatímco minulý díl byl věnován střešním a fasádním elektrárnám, tentokrát budou předmětem zájmu fotovoltaické elektrárny (FVE) umístěné na plochách, které vznikly jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, vojenské, rezidenční či jiné aktivity. Tyto nemovitosti (území, pozemky, objekty, areály) jsou dnes nevyužité, respektive je nelze využít, aniž by předtím proběhl proces jejich regenerace, mj. proto, že mohou být kontaminované.

Dle výsledků sociodemografického výzkumu, který byl letos proveden na reprezentativním vzorku české populace, představují brownfieldy jednu z nejvíce preferovaných variant pro umístění nových FVE. Tímto se nabízí možnost zužitkovat mnohdy jinak obtížně využitelné lokality.

Příklady za zahraničí

V zahraničí řeší využití brownfieldů například americká Agentura pro ochranu životního prostředí. Ta za účelem využití existujících brownfieldů založila program RE-powering, který se zabývá mapováním vhodných lokací, vytvářením studí proveditelnosti apod. Realizaci takovýchto projektů poté řeší kapitálové fondy ve spolupráci s firmami, které se na danou oblast přímo specializují.

Pro podobné příklady ovšem není nutné chodit za oceán. Svého času největší FVE v Evropě byl Neuhardenberg Solar Park, postavený na místě bývalého vojenského letiště (obdobně vznikl také Templin Solar Park nebo Waldpolenz Solar Park).

Určení potenciálu v ČR

Potenciálem českých brownfieldů se zabývá například posudek od EGÚ Brno, který byl zmíněn již v předchozím díle. Ten vychází z výsledků šetření zveřejněného v rámci Národní strategie regenerace brownfieldů, kterou vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Technický potenciál FVE postavených na brownfieldech odhaduje EGÚ Brno na přibližně 15,3 GW.

V tomto případě se jedná o opravdu velmi hrubý odhad. Mimo jiné proto, že posudek počítal pouze se zmapovanými brownfieldy. Celková plocha českých brownfieldů je totiž odhadována na cca 2 až 3násobek hodnoty, kterou uvádí zdrojové šetření, které mimo jiné nepočítalo s důlními brownfieldy vzniklými po povrchové těžbě. Na jednu stranu je tak teoreticky k dispozici mnohem větší plocha. Na stranu druhou posudek neuvažoval celou řadu důležitých faktorů, proto je jím spočtená hodnota pouze ilustrativní.

Pro odhad roční výroby byl, analogicky jako v předchozím díle, uvažován faktor 0,8 (snížení výnosu vlivem jiné než optimální orientace, např. při instalaci na střechy existujících budov) a průměrná roční výroba 1100 kWh na kW instalovaného výkonu.

Výsledný odhad roční výroby z FVE umístěných na brownfieldech je 13,5 TWh, což odpovídá necelé čtvrtině naší současné čisté spotřeby.

Specifika FVE na brownfieldech

Obecně lze konstatovat, že instalace FVE na brownfieldech nabízí některé nezanedbatelné výhody. V případě brownfieldů je většinou řeč o lokalitách s existující infrastrukturou, která usnadňuje jak dopravu materiálu nutného pro výstavbu elektrárny (silnice, železnice), tak následné vyvedení jejího výkonu (elektrická vedení, transformátory).

Často navíc jde o zpevněné plochy s minimálním sklonem (viz výše zmíněné bývalé vojenské areály, různé venkovní skladovací plochy, parkoviště apod.), které umožňují instalaci panelů bez nutnosti zemního kotvení. Poloha panelů je v tomto případě zajištěna balastní zátěží ve formě betonových prefabrikátů.

Pokud se v areálu nacházejí budovy, lze panely umístit také na střešní plochy, pokud to jejich technický stav dovoluje. Příkladem může být první česká instalace s výkonem v řádu desítek kW, postavená v roce 2006 na střeše bývalé drůbežárny v Opatově na Svitavsku.

Protože brownfieldy leží často v přímé blízkosti velkých odběratelů (průmyslové provozy, komerční objekty) lze uvažovat také o instalacích, jejich výroba je určena k přímé spotřebě, tedy bez nutnosti řešit přetoky do sítě nebo akumulaci.

Příští díl tohoto seriálu bude věnován potenciálu FVE umístěných v povrchových lomech.

Autor je analytikem Výzkumného centra AMO a organizace Fakta o klimatu.

Zdroj titulního obrázku: Pixabay.com