Crohnova choroba patří mezi nespecifické střevní záněty. Původ těchto chronických onemocnění dosud nebyl zcela objasněn. Obecně ale vznik těchto nemocí vysvětlujeme jako neregulovanou reakci imunitního systému proti jinak neškodným obyvatelům našeho trávicího traktu – střevní mikrobiotě. Studie také poukazují na proměny v druhovém složení střevní mikrobioty, a to jak bakterií, tak i zástupců z říše hub, například kvasinek.

Crohnova choroba je zánětlivé onemocnění trávicího traktu typické střídáním vzplanutí nemoci a období bez příznaků. Během vzplanutí ve střevě vznikají lokální poškození, která se velmi špatně hojí, a tak způsobují bolesti břicha, krvácení nebo průjmy. Současná léčba, která zahrnuje podávání léčiv potlačujících imunitu a antibiotik, v mnohých případech není dostatečně účinná a přináší řadu vedlejších účinků.

Výzkumní pracovníci z Washington University School of Medicine v St. Louis a z Cleveland Clinic se ve studii publikované v časopise Science zaměřili na příčinu omezené schopnosti hojení ran ve střevě pacientů s Crohnovou chorobou. V modelu střevního poškození u myší zjistili, že se tato poranění stávají útočištěm kvasinky druhu Debaryomyces hansenii, běžně využívané v potravinářském průmyslu pro zrání mléčných a masných výrobků nebo při fermentaci piva a vína. Uvnitř drobných ran ve střevě pak mohou na přítomnou kvasinku reagovat imunitní buňky – především makrofágy – specifickou prozánětlivou odpovědí, čímž zjevně zabraňují hojení daného poškození střeva.

Kvasinkové infekce se často stávají problémem při užívání širokospektrálních antibiotik, která likvidují prospěšné střevní bakterie, a dávají tak prostor růstu kvasinek. Právě léčba antibiotiky patří mezi základní přístupy terapie Crohnovy choroby. Vědci při podávání kombinace antibiotik myším však zjistili, že tato terapie hojení poškozeného střeva značně zhoršuje. Naopak léčba antimykotikem amfotericin B schopnost zhojení navrátila.

Od myší k lidem

Výzkumníkům se podařilo tuto kvasinku také identifikovat v poškozených místech střeva pacientů trpících Crohnovou chorobou, nikoliv však v nezasažených částech traktu ani ve střevě zdravých jedinců. Tento významný objev tak naznačuje, že kvasinka D. hansenii může stát za částí symptomů pacientů.

Je tedy třeba se vyhýbat sýrům nebo vínu? „Tímto nenaznačujeme, že by lidé měli přestat konzumovat sýry a uzeniny. Tím bychom šli daleko nad rámec toho, co teď víme,“ říká autor studie Umang Jain, PhD. „Víme pouze, že se tato kvasinka dostává do zanícené, poraněné tkáně a působí zde poškození,“ dodává Jain. Jeho výzkumný tým má v plánu realizovat větší studii, kde budou hledat souvislost mezi stravou a výskytem kvasinky ve střevě lidí.

Autor studie, vyučující patologie a imunologie Jain, nicméně nabádá ke zdrženlivosti. „Crohnova choroba je v zásadě zánětlivé onemocnění, takže i když zjistíme, jak zlepšit schopnost hojení, stále nebudeme léčit nemoc samotnou. Pokud ovšem ukážeme, že vymýcení této kvasinky v lidském těle – ať už dietou nebo antimykotiky – by mohlo zlepšit hojící procesy, pak by to také mohlo ovlivnit kvalitu života způsobem, jakým to doposud nebylo možné žádným z tradičních přístupů,“ věří Umang Jain.

Původní studie: Jain, U., et al. (2021). "Debaryomyces is enriched in Crohn's disease intestinal tissue and impairs healing in mice." Science 371(6534): 1154-1159.
Zdroj: Genetic Engineering & Biotechnology News (GEN)
Úvodní fotografie: tomwieden, Pixabay