Prasata jsou nejčastějšími zvířaty spojovanými s možností poskytnutí orgánů pacientům. Medicínský výzkum se tímto řešením intenzivně zabývá. Zásadním problémem bylo prozatím rozdílné složení cukrů v prasečích buňkách, kvůli čemuž tělo příjemce orgány okamžitě odmítalo.

Ledvina v popisovaném experimentu pocházela z geneticky upraveného zvířete, u kterého došlo k eliminaci těchto cukrů. Chirurgové poté připojili orgán ke dvěma cévám mimo tělo právě zesnulé pacientky ponechané na ventilátoru a pozorovali jeho funkci po dva dny. Celou dobu se ledvina chovala normálně a plnila přesně svoji roli.

"Jednalo se o zcela normální funkci. Neshledali jsme se s žádným náznakem odmítnutí orgánu," řekl doktor Robert Montgomery z NYU, který operaci vedl. Výzkum je významným krokem a podle komentářů vědců mimo skupinu vedoucí výzkum se lékaři ubírají správným směrem.

Klíčový výzkum pro desetitisíce pacientů

Prasata jsou obecně hojně využívána pro podobné pokusy. Je poměrně běžné, že se jejich kůže používá při nahrazení povrchu těla u těžkých popálenin. Lék heparin se pak izoluje z prasečích sřev. Oproti primátům, jejichž orgány se transplantovali dříve, jsou eticky mnohem přijatelnější.

V současnosti se několik biotechnologických společností snaží vytvořit vhodné prasečí transplantovatelné organoidy. Klíčovým je vyvinout geneticky upravená zvířata, která nebudou produkovat alfa-gal (galaktóza-alfa-1,3-galaktóza), která je lidskému tělu cizí.

Zcela jistě se jedná o obrovský krok dopředu. Pokud v následujících 10 letech budou lékaři schopni transplantovat bezpečně prasečí orgány, uleví se desetitisícům pacientů. Otázkou zůstává, jak se společnost postaví k takto náročné etické otázce. Pokračování výzkumu se budeme nadále věnovat.

Zdroj: https://www.npr.org/2021/10/
Foto: Robina Weermeijer, Unsplash