Vědci z několika vědeckých institucí popsali a publikovali v časopise Gondwana Research tento velice raritních nález. Fosilií suchozemských hlemýžďů je na celém světě jen omezené množství. Většinou se nachází jen jednotlivé ulity nebo stopy po jejich činnosti (ichnofosilie vytvořené šnečí radulou).
Suchozemské prostředí je většinou nevhodné pro zachování měkkých částí živočichů i rostlin. Nálezy ze zkamenělé pryskyřice nám tak poskytují neocenitelné informace o podobě tehdejších organismů.
Fosilie rodičky a jejich ratolestí je stará přibližně 99 milionů let. V této době rostl na území dnešního Myanmaru rozsáhlý mangrovový les. Jantar z původní pryskyřice těchto stromů se intenzivně těží zejména pro dekorativní účely a výrobu šperků. Díky intenzivní těžbě a rozsáhlosti tehdejšího mangrovového porostu dochází čas od času k zajímavým nálezům organismů zachovaných uvnitř kousků jantaru.
Nalezený hlemýžď dostal jméno Cretatortulosa gignens a významnou měrou vylepšil znalosti o šnecích z období svrchní křídy. Nález potvrzuje že, již v této době žili na Zemi živorodí šneci. Je pravděpodobné, že přes 11 mm velká matka své potomky po porodu nějaký čas chránila před predátory.
Cretatortulosa gignens pravděpodobně žil podobně, jako jeho dnešní příbuzní rodu Cyclophoroidea . Ti žijí ve vrstvách spadaného a tlejícího listí.
Každý rok dochází k mnoha zajímavým nálezům v myanmarském jantaru. Známé jsou nálezy částí dinosaurů, jiných plazů, bezobratlých, ale i například jedné velké spermie.
Zdroj: ScienceDirect
Zdroj úvodního obrázku: Alexas_Fotos
Vstup do diskuze