Vydra mořská (Enhydra lutris) během posledních dekád transformovala naše porozumění klíčovým druhům. Vydry jsme jako klíčový druh zmiňovali již v souvislosti s udržováním chaluh v článku: “Mořské vydry pomáhají udržet ostrůvky chaluhových lesů uprostřed ježovkových pouští zdravé”. Vocha mořská (Zostera marina) je vytrvalá kvetoucí rostlina (tzv. “mořská tráva”) a je trvale ponořená v mořské vodě, obvykle v hloubce okolo tří metrů.
Vědci se snažili zjistit, jestli má skutečnost, že vydry na mořských loukách vyhledávají potravu, nějaký další vliv na rostliny (kromě například regulace spásačů), které se na mořských loukách vyskytují. Bylo zjištěno, že vydry ovlivňují genetickou diverzitu — rozmanitost genů, které mohou rostliny předávat při sexuálním rozmnožování svým potomkům. Na místech, kde se populace vyder vyskytovaly, byla zjištěna vyšší genetická diverzita vochy (Zostera). Navíc diverzita koreluje s časem — čím déle se vydry zdržují, tím vyšší rozmanitost byla zjištěna.
Disturbance (narušování) mořských luk, tvořených Zosterou, které vydry způsobují, když vyrývají svou kořist ze dna (např. mlže), zlepšují podmínky pro sexuální rozmnožování této mořské trávy. Vocha mořská se může rozmnožovat také vegetativně pomocí oddenků. Vydry svou činností narušují oddenky a vytváří ve dně prohlubně, kde se semena lépe uchytí. Vocha mořská je dvoudomá rostlina, samčí květy mají pouze jednu tyčinku (stamen) a samičí mají semeník s 1 — 3 mm dlouhou čnělkou, jejich plodem je nažka.
Také doba, po kterou byla populace vyder přítomná, hrálo roli — genetická diverzita byla o 6 % vyšší na místech, kde se vydry zdržují už 20 — 30 let, než na místech, kde se vydry vyskytují méně než 10 let nebo jejich přítomnost nebyla přes více než 100 let zaznamenána.
Zdroje: Science, Wikipedia.en, botany.cz
Vstup do diskuze